Podnebí v Chile
Chile má šílenou geografii. Její šílenost spočívá v tom, že je neuvěřitelně úzká od východu na západ a dlouhá od jihu na sever. Její nejširší místo je asi 400 km, ale na délku má asi 4000 km. Aby jste si tohle vzdálenost vůbec dokázali představit, tak to je asi jako z Moskvy do Lisabonu a ještě vám kousíček zbude…(Radek Hybel, 17.říjen 2002)
Geografické údaje :
Chile má šílenou geografii. Její šílenost spočívá v tom, že je neuvěřitelně úzká od východu na západ a dlouhá od jihu na sever. Její nejširší místo je asi 400 km, ale na délku má asi 4000 km. Aby jste si tohle vzdálenost vůbec dokázali představit, tak to je asi jako z Moskvy do Lisabonu a ještě vám kousíček zbude, nebo skoro čtyři bývalé Československa za sebou. Rozloha země činí něco málo přes 757 000 čtverečních kilometrů, což je skoro šestkrát více než bývalé Československo.
Klimatické údaje :
Na sever od Santiaga de Chile až k peruánským hranicím je velmi sucho. Pouze několik kilometrů nad Santiagem jsou k vidění vinice a další políčka, která směrem na sever stále mizí a země přechází ve vyprahlou krajinu s nízkými keřovitými porosty na kterých se pěstuje skot. Tento ráz krajiny se táhne cca 700 km nad Santiago. Poté začínají mizet i poslední zbytky křovisek které pak již rostou jen ojediněle. Teploty ve stínu se zde v lednu s přehledem pohybují okolo 30° C ve stínu.
Dále na sever pak již je jenom poušť která se rozkládá od úpatí And až pobřeží Tichého oceánu. Severní část Chile je totiž ovlivněna klimatickým jevem (nevím přesně jeho jméno), který je velmi dobře pozorovatelný v dopoledních hodinách u pobřeží. Noc na poušti je chladná a tudíž je vytlačován v ranních hodinách vlhký oceánský vzduch z moře nad pevninu. To poznáte, když spíte na pobřeží, protože ráno máte úplně mokrý spacák a dovolím si říct, že je tam mokrý jako kdyby sprchlo. Tento příval vodních par z oceánu vytvoří celkem hustou oblačnost, která je však přinucena stoupat, takže se ihned vysráží na vrcholcích pobřežních hor, které místy již u pobřeží dosahují až 800 metrové výšky. Jakmile vyjde slunce a začne ohřívat vzduch nad pouští, začne se tento teplý a suchý vzduch tlačit nad oceán a protože oceán v těchto místech je dosti chladný o to je tento jev markantnější na pohled. Je totiž naprosto přesně vidět jak teplý vzduch tlačí před sebou ohromnou parní stěnu zpátky nad moře. Tím pádem se ze strany oceánu nemá šanci vodní pára dostat nad pevninu. Je to na pohled velmi hezký efekt, který se mi bohužel nepodařilo vyfotit. Pokud vím, tak na světě existuje ještě jedna oblast, kde se tento efekt projevuje a tou je západní pobřeží jižní Afriky u Namibijské pouště.
Z východní strany je podobný problém. Na východ od And se nachází deštné pralesy, které v sobě nesou dostatek vláhy, která je však při přechodu na Chilské území přinucena stoupat přes vrcholky And, které však souvisle v této severní části vytvářejí překážku, mnohdy přesahující výšku 5000 m. n. m. což opět způsobuje ochlazení vodních par a jejich následné vysrážení. V tomto případě se tedy dá mluvit o klasickém efektu srážkového stínu, který je v našich podmínkách znám např. z oblasti Žatecka, ale v pouze v nesrovnatelné menší míře.
Na jich od hlavního města je klima mírnější a je to znát až do oblasti k městu Puerto Mont, které je od Santiaga vzdálené cca 1000 km. Zde můžete v lednu nalézt klimatické podmínky velmi připomínající středomořské léto a dále na jih u Puerto Mont klima jaké je asi v létě u nás. Srážky jsou zde častější, což je také způsobeno tím, že pobřeží již tak strmě nevystupuje přímo od moře do takových výšek jako na severu. To je znatelné na vegetaci, která svým charakterem velmi připomíná evropskou. Úplně na jihu v oblasti Magalienshova průlivu je pak počasí ještě divočejší. Úzký pruh země je zde obklopen oceány, které jsou ochlazovány ...... mořským proudem. Je zde často velká oblačnost ze které velmi často prší a počasí se zde mění doslova z hodiny na hodinu. Teplota dosahuje ve vrcholícím létě zřídka kdy hodnot nad deset stupňů a neustále zde fičí slušně silné větry. Zeměpisná šířka této oblasti odpovídá Čechám.
|
|