Cestování.cz > Poutník > Amerika > Dominika > Doprava na Dominice

Doprava na Dominice

Půjčovny aut existují, nicméně ceny jsou opravdu nepředstavitelné a rozhodně vlastní přesuny autem nedoporučuji hned z několika důvodů! Jednak se jezdí vlevo, což někomu třeba nepůsobí problémy, avšak jsou zde i další svízele: místní obyvatelé jezdí příliš nebezpečně a při nejmenším jako prasata, navíc ve vozidlech většinou značně zchátralých. Komunikace jsou ve špatném stavu, často s omezeními kvůli práci na silnici …
(Roman Hynek, 12.leden 2004)


Dominika Je možné využít např. místní letecké přepravy (Roseau - Marigot), ovšem to je záležitost až příliš nákladná a vzhledem k minimálním vzdálenostem i neefektivní. Přípobřežní lodní doprava je pro mne záhadou… očekával bych čilý ruch po okolním moři, ale opak je pravdou. Jistě něco existuje, ovšem za měsíc v Karibiku jsem se s žádnou takovou pravidelnou dopravou nesetkal a nikdo z dotázaných mi nebyl schopen poskytnout plnohodnotné informace.
Půjčovny aut existují, nicméně ceny jsou opravdu nepředstavitelné a rozhodně vlastní přesuny autem nedoporučuji hned z několika důvodů! Jednak se jezdí vlevo, což někomu třeba nepůsobí problémy, avšak jsou zde i další svízele: místní obyvatelé jezdí příliš nebezpečně a při nejmenším jako prasata, navíc ve vozidlech většinou značně zchátralých. Komunikace jsou ve špatném stavu, často s omezeními kvůli práci na silnici (vlastně neustále se mačetami osekává okolí vozovky, neboť prales nezadržitelně silnici polyká). Značně obtížný je i terén - převýšení, úzké cesty, serpentiny, zatáčky, nerovnosti... Jsou tu kopce i šedesáti sedmdesáti stupňové, které nezdolá každé vozidlo! Vzhledem k úzkému profilu komunikace jsme dávali cestou do Wotten Waven přednost protijedoucímu vozidlu tím, že jsme zajeli těsně ke skále a zastavili. Protijedoucí auto projelo a náš Volkswagen, ač na asfaltu, se nebyl schopen rozjet - museli jsme scouvat na místo, kde nebyl kopec až tak prudký... Některé zatáčky a odbočky jsou tak prudké, že je větší vozidla (např.dodávková) nezdolají najednou a musí je nadvakrát natřikrát najíždět...!!!
Taxi lze využít především k dopravě mimo hlavní trasy nebo na letiště apod., zkrátka tam, kde nejsou možné nebo jsou složité ostatní způsoby. Přes den je možné chytit taxík kdekoli na ulici ve městě nebo větší vesnici, večer a především v noci, (stejně jako mimo několika největších sídel) je situace velice špatná.
Minibusy jezdí často a hojně, ve zdejších podmínkách jsou nejlevnější veřejnou dopravou a přesto dosti drahé (cca 5EC$ za 10km jízdy - záleží na trase). Na ostrově neexistují jízdní řády, autobusy však jezdí tak často, že nejsou potřeba. Z první zastávky se vyjíždí, když je minibus plný (obyčejně 13 lidí). Busy nejsou nijak označeny - místní přesně vědí z kterého místa se jezdí do Portsmouthu, Marigotu, Soufriere...!!! Nám nezbývá než se zeptat!!! Trasy nejsou (kromě cílového města zvláště pevné - není výjimkou zastávka např. v nemocnici, v obchodě nebo podobně a to včetně čekání! Vystoupit a nastoupit lze úplně všude - ve městě jako v pralese, i kdyby to bylo po padesáti metrech. Autobusy jezdí asi od půl šesté do sedmi… Po sedmé hodině večer již není možné se kamkoli dopravit!!!
Dopravu minibusy lze kombinovat též autostopem. Při pobřeží v obydlených a frekventovaných částech ostrova jde o celkem bezproblémový způsob dopravy. V odlehlých částech a především uprostřed ostrova je stopování mnohem obtížnější - je tu minimální provoz. Někteří řidiči si občas nechají za svezení zaplatit, avšak částka je na vaší libovůli, takže jde o levnější variantu než autobusovou dopravu (vhodné je tak okolo 1EC$ za 5 km). Obecně lze říci, že doba stopování je přímo úměrná hustotě provozu - na frekventovaných silnicích obyčejně nejdéle do hodiny. Základní pravidla autostopu tady sotva dodržíte, neboť vám to málokdy terén umožní. Nejjednodušší je zastavit jakýkoli pick up. Pozor jezdí se vlevo a tak i stopování je na opačné straně. Při autostopu je nutné mít na paměti ještě další důležitosti: nestopuje se ze vztyčeným palcem!!! (toto gesto znamená v Karibiku, že je na silnici nějaké nebezpečí a proto musí řidiči zvýšit opatrnost). Stopuje se s nataženým ukazováčkem směřujícím mírně k vozovce! Druhou velice důležitou skutečností je fakt, že se nelze dlouze věnovat výběru nejvhodnějšího místa. Většinou stejně stopařsky vhodné místo nenajdete a místní řidiči jsou schopni zastavit skoro kdekoli. Je skoro nutností nestopovat za chůze, nýbrž na místě! Tropické oceánské klima je ubíjející a nedovolí dlouhé pochody se zavazadly, musíme si uvědomit, že v takovém podnebí je člověk o polovinu dříve unavený a nezřídka odrovnaný. Osvědčený způsob je dojít pouze do prvního stínu (není-li to v extrémě nepřehledném místě) a zde stopovat dokud nějaké auto nezastaví.
Vlastně na ostrově této velikosti je všechno celkem blízko, ale i přesto je nevhodné přesouvat se na delší vzdálenosti pěšky. Při dostatku času lze doporučit snad jen procházkovou chůzi bez zavazadla. Dominika přímo nabízí spousty treků za zajímavostmi ukrývajícími se hluboko v pralesích. Asi ke všem vede nějaká cesta, ale až na několik málo výjímek jde o cestu pro pěší!!! V tomto případě nezbývá než vyrazit s minimální zátěží (!) a s množstvím tekutin.