Dominika a Vaše zdraví

Ve sladkých vodách tropických oblastí je poměrně běžný výskyt améb - parazitárních prvoků způsobujících chorobu zvanou bilharzióza (nebo schistosomóza). Laicky řečeno jde o jakýsi zánět močového nebo střevního (případ Karibiku) ústrojí, který se sice dá zastavit, ale léčení je velice obtížné (pobyt v nemocnici je dlouhý a údajně nepříjemný). Střevní forma choroby může vést k cirhóze jater. Sladkou vodu nelze pít ani se v ní koupat, dokonce se nedoporučuje ani jíst ovoce s nekompletní slupkou! Existují sice tabletky (dnes běžně v lékárnách), které vodu chemicky upraví, tak aby byla pitná, ovšem fungují pouze na bakterie apod., nikoli však na parazity, tedy alespoň ne na bilharzie (schistosomy - druh motolic)!!! Zbývají tedy dvě možnosti - buď vodu řádně převařit, nebo ji nechat tři dny v uzavřené nádobě - pak bude nezávadná. Larvy schistosom totiž potřebují do tří dnů mezihostitele, kterým jsou plži, nestane-li se tak, umírají. Bezpečné jsou pouze některé toky ve vnitrozemí ostrova - ve vyšších polohách v pralese, těžko však budete zjišťovat která říčka či potok jsou závadné nebo naopak. Vím bezpečně o Emerald Poolu a tocích obohacených sírou (říčka pod sirnými prameny u Wotten Waven a Soufriere).
Dále se jedná o víceméně běžné záležitosti jakými jsou průjem, úpal, úžeh, ale též nachlazení, rýma a kašel a to především v souvislosti s neuváženou konzumací ledu a hlavně pak s přechody z klimatizovaných míst (např. markety atp.). Literatura též upozorňuje na občasné epidemie horečky dengue a doporučuje očkování proti břišnímu tyfu, eventuelně virové hepatitidě A a tetanu. Povinné očkování platí jen pro žlutou zimnici a to jen v případě, přijíždíte-li na Dominiku z oblastí s její výskytem. (Já vždy mívám pouze právě očkování proti žluté zimnici - platí 10 let). Jak jsem se již zmínil je důležité doplňovat vitamíny a sůl. V žádném případě nepodceňovat příjem tekutin a nepřepínat síly. Vyčerpání je tady mnohem rychlejší než v našem mírném pásmu. Nedělá mi problémy chůze - celkem v pohodě zvládám i velice dlouhé treky, z batohem na zádech urazím za den i 30 - 40 km, v nohách je cítím, ale vyspím se a jsem fit. Ovšem hned první den v Karibiku (na Guadeloupu) jsem naprosto neuváženě a nesmyslně urazil necelých 15 km pěšky (skoro v kuse) a výsledek… v šest hodin večer jsem vyčerpáním omdlel… dva dny jsem se zotavoval, neboť jsem nebyl schopen pokračovat dál…
Jisté nebezpečí představuje i pobřeží - na většině míst jde totiž o rozervané útesy, kde hrozí nemalé úrazy vzniklé při přecenění svých sil. Proudy jsou v takových místech dosti silné a proto je lepší na koupání zapomenout.
Příjemné překvapení je, že na Dominice není nijak přehnané množství obtížného hmyzu. Mravenci jsou sice všude hojně, ale nejsou zvláště nepříjemní. Mouchy a komáři vás téměř neotravují. Problémy budou pouze velice výjimečně na místech pro moskyty jako stvořených, tzn. v blízkosti vody, kde je osvětlení. Přes den není po hmyzu bez mála ani památky. Asi čtyřikrát jsem potkal jakéhosi obrovského brouka (naprosto netuším co byl zač) - je černý veliký asi jako menší kanár, jeho let je těžkopádný a velice hlučný, má krátká křídla a krovky z nichž výrazně vyčnívá protáhlejší zadeček. Živí se dřevem a proto ho nejčastěji potkáte v blízkosti různých dřevěných bud, zahradních restaurací a podobně. Prý dokáže velmi bolestivě kousnout i člověka, nicméně není nijak útočný.
V moři žije vícero nebezpečných živočichů, ovšem neviděl jsem u pobřeží vlastně žádného z nich, kromě medúzy, která dovede velmi nepříjemně spálit. Z vlastní zkušenosti (z Guadeloupu) však musím říci, že "kopřivová vyrážka" po spálení odezní sama od sebe během asi jedné hodiny a rudý pruh s ztratí po několika týdnech. Krom prvotního ukrutného pálení necítíte celou dobu nic. Z ostatních nebezpečných a nepříjemných zvířat, myslím, nepotkáte žádná… Neviděl jsem za měsíc jediného hada, pavouka, či cokoli podobného. V pralesích uslyšíte tisíce nejrůznějších zvířat, ale neuvidíte skoro žádné. Vyhnou se vám jak malé šelmičky, tak vačice, leguáni, aguti nebo třeba krajty a jediné co budete často potkávat, jsou krabi v desítkách druhů - všichni až příliš plaší než aby zaútočili. Z větších zvířat běžně potkáte jen neškodné ptáky a toulavé psy, ale ani u těch jsem nezaznamenal, že by otravovali, natož pak útočili.