Na horských kolech v okolí Fruity, Co.
V sobotu ráno jsme rozmrzli až v kavárně ve Fruitě, kde jsme měli sraz s Garym. Pak jsme se přesunuli několik mil na východ od města, kde na plošinách nad řekou Colorado vystavěli místní nadšenci systém stezek pro horská kola. Strávili jsme tu asi 4 hodiny, většina stezek byla na …(Martin Čuma, 11.prosinec 2003)
Už je mou tradicí na den díkůvzdání vypadnout z města. Hlavně proto, že na
univerzitě jsou jak čtvrtek tak pátek dny volna. Letos jsem společně s kolegou
Garym a kamarádem Allanem zajeli do městečka Fruita v Coloradu, na Interstate 70
kousek od hranic s Utahem. Protože Al mohl vyjet až po slavnostní veřeži, tak
jsme vyjeli v pátek ráno. Do Fruity jsme dojeli neočekávaně rychle, asi za 4
hodiny. Ubytovali jsme se ve vylidněném Highline State Parku, kde ale tekla
teplá voda a byly tam i teplé sprchy. Studenou sprchou byla cena za noc, $14,
ale místo za dve jsme zaplatili jen za jednu, takže to bylo OK.
Rychle jsme
se ubytovali a vyrazili na první vyjížďku, v oblasti Rabbit Valley. Na severní
straně kopců byl sníh, jižní byla suchá. Bohužel, většina stezky, kterou jsme
zvolili byla na severní straně, takže jsme si užili jak sněhu tak i bláta. I tak
jsme tu strávili dvě hodiny, a jízdu skončili těsně před západem slunce. Pak
jsme jeli zpátky do kempu a pár hodin zmrzali u ohně. Přes noc bylo dost
chladno, tak -8C.
V sobotu ráno jsme rozmrzli až v kavárně ve Fruitě, kde
jsme měli sraz s Garym. Pak jsme se přesunuli několik mil na východ od města,
kde na plošinách nad řekou Colorado vystavěli místní nadšenci systém stezek pro
horská kola. Strávili jsme tu asi 4 hodiny, většina stezek byla na jižní straně,
takže kola moc netrpěla. V pozdním odpoledni jsme se přesunuli zpátky do kempu,
udělali oheň, upekli párky,... Zima se nezdála být tak velká jako v pátek.
V neděli jsme u místního obchodu s koly měli sraz s místním cyklistou Jerrym,
kterého Gary poznal přes internet. Ten nás zavedl na tajnou stezku jen pro
místní. Opět po plošinách nad Coloradem, ale více ohlazeného pískovce a
rychlejší a užší stezka. Jerry je celkem vymakaný, měli jsme co dělat, abychom
mu stačili. I proto jsme celý asi 30 km okruh i s přestávkami na jídlo a opravu
kol (podařilo se mě přetrhnout řetěz) za méně než 3 hodiny. Pak jsme se sbalili
a vydali na cestu k domovu. Ale ta neznamenala konec dobrodružství, asi 2 míle
před exitem v Green River nám došel benzín. Tři kola na střeše Alova auta
zvýšila spotřebu víc, než on počítal. Tak jsme chvíli tlačili a poslední
kilometr před benzinkou nám konečně někdo zastavil a odtáhl nás až ke stojanu.
Zbytek cesty proběhl bez problémů.
|
|