Olympiáda, pátek 15.2.2002 v Soldier Hollow
Odbitím 11.30 začal druhý závod, první dvě Rusky měly takový náskok, že všechno bylo více méně jasné od začátku. Boj šel o třetí místo. První průjezd kolem našeho postavení byl na vrchu stoupání asi 1 km po startu. Zde byla Neumannová ještě tak šestá. Pak jsme se rychle přesunuli kousek nahoru k trati, kudy se sjíždělo dolů asi na třetím kilometru. Rusky kolem prosvištěly s velkým náskokem….(Martin Čuma, 19.únor 2002)
Na pátek 15.2. jsem měl koupené lístky na běh na lyžích, 2x5 km kombinaci žen. Koupil jsem je v předprodeji přes internet asi 3 týdny před hrami, a doručili je kupodivu velmi rychle. Lístek přišel na $30 pro místo na stání, což byl vlastně jeden z nejlevnějších lístků na olympijskou akci. Místa na tribunách byly za $55.
Museli jsme vstávat před šestou ráno, běhy na lyžích a biathlon se pořádají v areálu Soldier Hollow asi 80 km od SLC. Naštěstí cesta vede skoro pořád po dálnici, takže s vyjetím ze SLC v 6.45 jsme za necelou hodinku byli na záchytném parkovišti několik km od areálu. Počasí vypadalo slibně, sice bylo tak -10 C, ale na parkovišti už svítilo sluníčko, bylo jasno. Navlékli jsme na sebe další vrstvu oblečení a vydali se na autobus, který návštěvníky odvážel na vlastní sportoviště. Před nastoupením jsme museli absolvovat bezpečnostní prohlídku, která spočívala v projítím detektorem kovů a prohlídkou batůžku. Byla rychlá a bez problémů, stejně jako doprava do areálu. Autobusů bylo velké množství a vůbec jsme nemuseli čekat. Něco po osmé jsme dojeli do Soldier Hollow, a před začátkem závodu v 9 h. jsme si ještě trochu areál prohlédli. Českých vlajek bylo vidět celkem dost.
Vlastní závod se skládal ze dvou částí. Ta první proběhla mezi devátou a desátou, běh na 5 km klasickou technikou se startem ve 30s intervalech. Ta druhá bylo 5 km volnou technikou, se startem podle odstupu z prvního závodu. Začala v 11.30 a za 15 min bylo po všem.Na první část jsme vylezli na kopeček východně od oblasti startu a cíle. Stáli jsme přímo u trati asi 500 m. od startu a dalekohledem se dal pozorovat i poslední sjezd a průjezd cílem. Trochu jsme i zafandili českým a slovenským reprezentantkám a obdivovali hýžďové svaly závodnic. Sice ještě pořád dost mrzlo, ale slunce svítilo silně a teplo nám i přesto že jsme stáli bylo akorát. Po skončení závodu ze naše oblast rychle vyprázdnila. Rozhodli jsme se přestávku strávit hledáním lepšího místa na pozorování závodu. Odchytili jsme jednoho pořadatele, který nám ukázal mapu druhého závodu, a vybrali jsme si místo na kopečku jižně od cíle, kde se dal pozorovat průjezd závodnic dvakrát. Zde jsme strávili asi hodinku čekáním a pozorováním okolí. Dalekohledem se dalo přečíst výsledkovou tabuli, z níž jsme se dozvěděli, že naši se zase tak nevytáhli, ale naděje stále byla.
Odbitím 11.30 začal druhý závod, první dvě Rusky měly takový náskok, že všechno bylo více méně jasné od začátku. Boj šel o třetí místo. Bohužel jsem si přesně nepamatoval, kolikátá byla Neumannová po prvním závodě, a čísla měly podle tohoto pořadí. Navíc mezi pátým a devátým místem bylo několik závodnic s podobnými dresy. První průjezd kolem našeho postavení byl na vrchu stoupání asi 1 km po startu. Zde byla Neumannová ještě tak šestá. Pak jsme se rychle přesunuli kousek nahoru k trati, kudy se sjíždělo dolů asi na třetím kilometru. Rusky kolem prosvištěly s velkým náskokem, dále už to bylo těsnější, ale při té rychlosti jsem moc nepostřehl, kdo je na které pozici. Pak jsme už pozorovali dojezd dalekohledem. Viděl jsem Neumannovou finišovat na třetí pozici i nástup té Kanaďanky i to, jak ji na poslední chvíli předběhla. Na výsledkové tabuli dlouho svítil nerozhodný výsledek na třetí a čtvrté místo, ale podle toho co jsem viděl to bylo jasné. Asi si to přehrávali ze záznamu. Okolí bylo samozřejmě nadšené ze třetího místa Kanaďanky, bylo tu dost kanadských fanoušků a většina místních taky držela palce Kanaďanům. Pak jsme ještě chvíli postávali kolem tratě a z povzdálí pozorovali vyhlášení vítězů.
Na cestě zpátky jsme si prohlídli další okolní atrakce, jako stánky s občerstvením a suvenýry, několik výstavek např. kmene z indiánské rezervace, národních parků atd. Vystáli jsme si asi čtvrthodinovou frontu na autobus zpátky na parkoviště a dalších 45 min. čekání než se nám podařilo z parkoviště odjet. Silnice byly trochu plnější, než ráno, ale žádné zácpy, které předpovídali místní pesimisté. I tak jsme do SLC dorazili hladoví něco po třetí, stavili se na obědě a když jsem v pět přijel domů, tak jsem byl dost hotový a akorát schopen přežít do sedmi na hokej a hned po něm jsem cestoval do postele.
Další pokračování cestopisu
Olympiáda, pátek 15.2.2002 v Soldier Hollow
Odbitím 11.30 začal druhý závod, první dvě Rusky měly takový náskok, že všechno bylo více méně jasné od začátku. Boj šel o třetí místo. První průjezd kolem našeho postavení byl na vrchu stoupání asi 1 km po startu. Zde byla Neumannová ještě tak šestá. Pak jsme se rychle přesunuli kousek nahoru k trati, kudy se sjíždělo dolů asi na třetím kilometru. Rusky kolem prosvištěly s velkým náskokem…. (Martin Čuma)|
|