Penost Amber

Rajasthán patří k největším indickým státům a je považován za nejexotičtější. Hned poté, co přejedeme hranice z maličkého státu Haryana, začínají se na kopcích objevovat malé i větší pevnosti a v polích vidíme barevné ženy. Říká se, že se schválně oblékají tak pestře, aby vyvážily nehostinnost a pustotu této země. Více než polovinu Rajasthánu totiž tvoří poušť.
Rajputské kmeny byly vždy velmi bojovné a indičtí panovníci je rádi brali do armády, protože to byli dobří vojáci. Rajputští vládcové, zvaní rádžové a maháradžové, však využili každého jejich slabšího okamžiku k vytvoření vlastních malých knížectví a království. Rádža v jejich jazyce znamená "král" a maháradža "velký král", Rajasthán je tudíž "země králů".
Maharádžové, sloužící mughalským panovníkům, žili v bezpečí v pevnosti Amber. Teprve Jai Singh II. se v polovině 18.století cítil již natolik silný, že se odvážil zbavit vlivu Mughalů, sestoupil dolů a založil město Jaipur.

Pevnost Amber leží přibližně 8 kilometrů severně od Jaipuru a jedná se o bývalé sídlo maháradžů z Rajasthánu. Cesta k pevnosti vede kolem Krišnova chrámu (Govindji Ka) a Vodního paláce (Jal Mahal), nacházejících se v okrajových částech Jaipuru. Romantický pohled na Vodní palác, jehož siluety se odrážejí na hladině jezera Man Sagar, si musíme ale domyslet, protože jezero nemá už několik let dostatek vody. Samotnou pevnost pak "dobýváme" na slonech.
Pevnost Amber začal stavět rádža Man Singh v roce 1592, kdy byl generálem v armádě mughalského vládce Akbara. Rajputové ovládali tento kraj už po 1000 let, ale nikdy nevytvořili jednotný stát. Sjednoceni byli vlastně až pod nadvládou Mughalů.
Na kopci nad palácem se tyčí ještě jedna pevnost - Jaigarh. Tu dal vybudovat v roce 1726 Jai Singh II. a na rozdíl od Amberu, který byl rezidencí, sloužila tato především vojenským účelům.
Na prvním nádvoří pevnosti Amber stojí otevřená audienční hala Diwan-i-Am, která sloužila pro veřejná slyšení. Její podlaha byla původně pokryta koberci.
Bohatě zdobenou Ganéšovou bránou (Ganesh Pole) vstupujeme do obytné části paláce. Brána byla pojmenovaná po Ganéšovi, oblíbeném a hodném Bohovi se sloní hlavou, který byl synem Šivy a Parvati.
Obytná část paláce je rozdělena na několik křídel, která se používala v různých ročních obdobích. Speciální soustava kanálků s vodou zabezpečovala ochlazování vzduchu v Hale radostí, přimykající se k zahradám.
pevnost Amber Nejstarší část paláce se skládá ze 12 samostatných bloků, které byly určeny pro 12 žen. Z každého bloku vedla tajná chodba do maháradžovy ložnice.
Letní rezidence obsahuje opět speciální chladící systém. Kopule sloužily jako nádrže na vodu, která z nich stékala na terasy a střechu ve tvaru sloního hřbetu.
Okna paláce Jas Mahal jsou dokonalou ukázkou jemné kamenické práce, většina z nich je vytvořena z jednoho kusu kamene. Štěrbinami oken v nižších patrech je vidět pouze dolů, aby pánové nemohli spatřit ženy, které bydlely nahoře.
pevnost Amber Za nejhezčí část zimní rezidence a vůbec celé pevnosti je považován Zrcadlový palác (Sheesh Mahal). Stěny však nejsou osazeny skutečnými zrcadly, výsledného efektu je dosaženo díky soustavě vypouklých skel.
Důmyslně skryté symboly můžeme také najít v ozdobách tohoto paláce. Jelikož islám nepřipouští zobrazování bytostí, snažili se je umělci ukrýt do detailů květin a dalších ozdobných prvků. Při podrobnějším pohledu na jednotlivé reliéfy proto spatříme také ptáky, ještěrky, štíry nebo sloní choboty.