Fatehpur Sikri
Akbar nemohl mít dlouhou dobu děti. Rozhodl se proto navštívit vyhlášeného sufijského světce Salima Chistieho a ten mu předpověděl, že bude mít tři syny. To se stalo v roce 1568 a do roka se skutečně šáhovi syn narodil. Pojmenoval ho Salim (jedná se o budoucího šáha Jehangira) a na počest mnicha založil také nové město poblíž jeho obydlí. Město pojmenoval Fatehpur Sikri, což znamená město vítězství a v roce 1571 se sem i s celým královským dvorem přestěhoval…(Zdeněk Španihel, 27.červen 2005)
Těsně před Fatehpur Sikri vstupujeme na území státu Uttar Pradesh. Město Fatehpur Sikri leží asi 30 kilometrů západně od Agry a založil je třetí z Velkých Mogulů šáh Akbar v 16.století.
Akbar nemohl mít dlouhou dobu děti. Rozhodl se proto navštívit vyhlášeného sufijského světce Salima Chistieho a ten mu předpověděl, že bude mít tři syny. To se stalo v roce 1568 a do roka se skutečně šáhovi syn narodil. Pojmenoval ho Salim (jedná se o budoucího šáha Jehangira) a na počest mnicha založil také nové město poblíž jeho obydlí. Město pojmenoval Fatehpur Sikri, což znamená "město vítězství" a v roce 1571 se sem i s celým královským dvorem přestěhoval.
Nakonec ale žil šáh Akbar ve Fatehpur Sikri pouhých 14 let. V roce 1585 se musel přemístit do Lahore, aby zklidnil nepokoje v Punjabu a sem se už nikdy nevrátil, protože zjistil, že ze strategických důvodů může vládnout své mohutné říši pouze z Agry. Dalším důvodem bylo to, že tady nebyl pro tak velké město dostatek pitné vody.
Fatehpur Sikri zůstalo od té doby prázdné, vysloužilo si dokonce pojmenování "město duchů". Pro nás to ovšem v současné době má tu výhodu, že zůstalo zakonzervováno v té podobě, v jaké je šáh koncem 16.století opustil.
Město je chráněno ze tří stran 13 metrů vysokými hradbami, ze čtvrté je umělé jezero. Většina budov je postavena z červeného pískovce. V blízké vesnici Sikri dosud žije na 2000 kameníků, potomků těch, co město stavěli.
Otevřená audienční hala Diwan-i-Am byla určena k veřejným slyšením, při nichž šáh soudil spory svých poddaných. Protože někdy při nich docházelo k vynesení rozsudku smrti, byl u kruhu vždy přivázán slon, aby mohl být tento ihned vykonán. Odsouzený byl slonem rozšlapán.
Rozlehlé hlavní nádvoří je pojmenováno podle hry, která se zde hrávala - pachies. Pachies znamená v překladu "25" a hrávalo se kostkami. Každý hráč měl čtyři živé dámy a podle výsledku hodu jimi tahal po šachovnici, na níž dámy zaujímaly taneční nebo jiné pózy.
Diwan-i-Khas sloužil jako hala soukromých audiencí. Uprostřed místnosti seděl na pilíři šáh a kolem něj na ochozech jeho ministři. Zde se také šáh Akbar snažil prosadit nové náboženství, které by spojovalo prvky islámu, hinduismu, džinismu, buddhismu i křesťanství. U svých kněží, kteří patřili do vyšších kast, však nemohl nalézt pochopení.
Královská pokladnice má nádherné kruhové stropní ozdoby a vedle ní stojí přístřešek pro astrologa, podpíraný oblouky torana.
Nejvýraznějším palácem ve městě je Panch Mahal, což znamená "palác o pěti podlažích". Palác má celkem 176 sloupů, směrem nahoru se zužuje a byl určen pro královské ženy. Před ním stojí dvoupodlažní škola.
Pro nejdůležitější manželky nechal šáh vybudovat vlastní paláce. Pavilón muslimské ženy (Hujna-i-Anup) má nádherně zdobený strop i stěny, v nikách bývala původně zrcadla. Šáh Aurangzeb jako horlivý zastánce islámu nechal ovšem později odstranit hlavy všem tvorům.
V Akbarově pavilónu se nacházela velká knihovna. Bazén před ním má rozměry 29 x 29 metrů a na terase uprostřed vždy seděl významný hudebník.
Život samotného šáha ale nebyl nijak jednoduchý. Jelikož se ani na chvíli nemohl cítit v bezpečí, dokonce ani před intrikami vlastních synů, spal ve své ložnici na vyvýšené posteli, aby ho nikdo nemohl napadnout. Žebřík byl na noc odstraněn a na podlahu byla napuštěna voda, aby byl slyšet každý pohyb.
V Pavilónu hinduistické manželky (Maryam-uz-Zamani) se nachází nejlépe zachované malby - bojové scény se slony, Akbar zabíjí leoparda, Akbar se svými ministry, Krišna, ...
Značnou část paláce zabírá harém. Hvězda nad jeho vchodem je symbolem tantrismu a má zadržet démony vně budovy. Harém se skládá z letní a zimní části - letní má mřížová okna, zimní je bez oken.
Mimo areál královského paláce stojí Páteční mešita. Hned za Akbarovou bránou (Shahi Darwaza), kterou jsme vstoupili, leží hřbitov sufijských kněží. Nejvýznamnější stavbou na nádvoří je hrobka Salima Chistieho z bílého mramoru, která se v průběhu let stala významným poutním místem. Celé mešitě pak dominuje 56 metrů vysoká Brána vítězství (Bulland Darwaza).
|
|