Jaipur

Dnešní Jaipur má 2 milióny obyvatel. Zdejší lidé stejně jako v celé Indii chodí velice rádi do kina, místní ateliéry Bollywood natáčí až 900 filmů ročně. Oblíbené jsou zejména revue a muzikály a i když jim nerozumíte, stojí za to se na ně zajít podívat kvůli reakcím diváků, i když až do konce tříhodinového filmu vydrží málokterý cizinec…
(Zdeněk Španihel, 28.březen 2005)

Jaipur bývá často nazýván "růžovým městem" díky červenému pískovci, z něhož je postaven. Staré město je obehnáno 7 kilometrů dlouhými hradbami, v nichž je umístěno celkem 7 bran.

Proslavené jsou zejména jaipurské bazary, nacházející se uvnitř hradeb. Založil je Jai Singh II. a Jaipur se díky nim stal významných obchodním centrem. Tkaly se zde proslulé koberce a vyráběly vzácné šperky. Pochází odsud také Koh-i-Noor, největší diamant světa, který je dnes součástí koruny britské královny.

Čilý ruch na bazarech pozorujeme ze střechy starého hinduistického chrámu. Chrám byl postaven před 400 lety a je zasvěcen princi Ramovi a jeho ženě Sitě, hrdinům Ramayany. Úryvky z tohoto eposu recitují u vchodu svatí mužové, tzv. sádhuové.

Se svatými muži se budeme setkávat během celé naší cesty. Jedná se o muže, kteří se vzdali veškerých pokušení života a veškerého majetku a věnují se pouze meditacím. Někteří jdou dokonce tak daleko, že ve snaze dokázat svou materiální nezávislost odložili i šaty.

Přímo nad městem se tyčí pevnost Nahargarh, zvaná Tygří pevnost, která pochází rovněž z poloviny 18.století.

Jaipur Dnešní Jaipur má 2 milióny obyvatel. Zdejší lidé stejně jako v celé Indii chodí velice rádi do kina, místní ateliéry Bollywood natáčí až 900 filmů ročně. Oblíbené jsou zejména revue a muzikály a i když jim nerozumíte, stojí za to se na ně zajít podívat kvůli reakcím diváků, i když až do konce tříhodinového filmu vydrží málokterý cizinec.

Největší místní kino se nachází poblíž zahrad Ram Niwas, které dal založil maháradža Ram Singh II. v roce 1868. V nich stojí také místní Albert Hall, založená princem Albertem. Dnes je v této budově umístěno Národní muzeum.

Nás ale zajímají především významné stavby "růžového města". Nejznámějšími z nich jsou Palác větrů a Městský palác.

Palác větrů (Hawa Mahal) postavil v roce 1799 maháradža Partap Singh pro královské dámy, aby mohly sledovat ruch na ulici a nebyly přitom samy vidět. Palác má pět pater a 953 oken, která jsou ozdobena "pískovcovými krajkami".

Jaipur Maháradža Jai Singh II. byl vášnivým astronomem a astrologem a postavil v Indii pět observatoří Jantar Mantar (jantar znamená "přístroj" a mantar je "výpočet"). Ta poslední se nachází právě v Jaipuru a je ze všech pěti nejzachovalejší.

Většina přístrojů je založena na bázi slunečních hodin. Malé sluneční hodiny měří čas s přesností na 20 vteřin a vykazují po 270 letech odchylku pouhých 11 minut.

Další přístroje jsou určeny například pro měření polohy slunce, přesné určení severu nebo znamení zvěrokruhu. Celá observatoř sloužila především studentům pro praktická cvičení.

Největší sluneční hodiny na světě jsou vysoké 30 metrů a lze z nich zjistit čas dokonce s přesností na 2 vteřiny. Mají pouze jedinou nevýhodu - musí svítit slunce...

Městský palác (City Palace) začal stavět Jai Singh II. v polovině 18.století. Nad celým areálem se tyčí sedmipodlažní Měsíční palác, v němž dodnes bydlí maháradža.

Jaipur Až do roku 1959 byl celý Městský palác ve vlastnictví maháradžů. Tehdy jim byl vyvlastněn výnosem Indíry Gándhíové a byla jim ponechána pouze jeho část jako rezidence.

Protože jim byla zároveň odebrána státní renta, přestavěl stávající maháradža všechny své ostatní paláce na luxusní hotely, aby mu z nich plynuly nějaké příjmy a mohl pokračovat ve svém nákladném životě.

Kromě Měsíčního paláce byla většina ostatních budov ale zpřístupněna a nachází se v nich také tři muzea - muzeum zbraní, umělecké muzeum a textilní muzeum.

Pavilón pro hosty (Mubarak Mahal) v sobě kloubí tři architektonické styly - islámský, hinduistický a perský. Dnes je v něm umístěno právě textilní muzeum.

Jaipur Před vchodem do Královského paláce stojí dvě sochy slůňat, která dostal dnešní maháradža darem k narozeninám. Inventářem paláce je prakticky již po staletí také rodina liliputánských sluhů.

V audienční hale Diwan-i-Khas jsou umístěny dvě stříbrné nádoby, v nichž si maháradža Madho Singh II. vezl na návštěvu ke králi Edwardu VII. vodu z Gangy, aby nemusel pít tu jejich "sprostou". Každá z nádob má 900 litrů a váží 345 kilogramů. Jedná se údajně o největší stříbrné nádoby na světě.

Jedinou částí Měsíčního paláce (Chandra Mahal), která je otevřená pro veřejnost, je nádherný Paví dvůr (Pritam Chowk). Na jeho čtyřech branách jsou zobrazena čtyři roční období.