Bagdád
Bagdád byl založen chalífem Abu-Jafar Al-Mansurem v roce 762. Ten jej začal stavět na západním břehu Tigridu a město obehnal kruhovou hradbou - proto se mu také říkalo Kruhové město. Na východním břehu, zvaném Rusafa povolil vojákům postavit kasárny a noclehárny. Obyvatelé Bagdádu se dodnes podle toho dělí na východňáky a západňáky…(Zdeněk Španihel, 9.březen 2002)
Bagdád byl založen chalífem Abu-Jafar Al-Mansurem v roce 762. Ten jej začal stavět na západním břehu Tigridu a město obehnal kruhovou hradbou - proto se mu také říkalo Kruhové město. Na východním břehu, zvaném Rusafa povolil vojákům postavit kasárny a noclehárny. Obyvatelé Bagdádu se dodnes podle toho dělí na "východňáky" a "západňáky".
Největší slávy dosáhl Bagdád koncem 8.století za chalífa Haruna ar-Rashida, po němž je také pojmenována nejstarší a nejdelší třída města. Dnes má Bagdád údajně téměř 7 milionů obyvatel.
V Bagdádském muzeu se nachází sbírka voskových figurín v životní velikosti, které představují tradiční bagdádský život a lidové zvyky - svatbu, obřízku, svátky a slavnosti.
Medresa Al-Mustansiriya byla založena za vlády 36.abbásovského chalífa Mustansira Billaha v roce 1226 a její stavba trvala šest let. Oficiálně byla otevřena v roce 1233 a kromě arabštiny se zde vyučovala také teologie, astronomie, matematika, farmakologie a medicína. Stavba je dlouhá 104 metrů a široká 44 metrů a skládá se ze dvou pater - dole se učilo, nahoře spalo. Její součástí byla také nemocnice s lékárnou a knihovna, která obsahovala 80 000 titulů.
Dnes si lze prohlédnout prázdné místnosti, které dříve sloužily jako třídy. Zvláštností je, že nemají žádná okna. Světla je zde však dostatek - přichází důmyslně vytvořenými šachtami, vedoucími na střechu medresy. Ze střechy je vidět staré i moderní budovy, rozkládající se v okolí Tigridu a to včetně následků bombardování Bagdádu v letech 1997 a 1998.
Chán Murjan byl postaven v polovině 14.století jako zájezdní hotel a hostinec a později byl připojen k místní škole. Dnes je v něm luxusní restaurace.
Medresu Murjaniya založil v roce 1357 Aminuddin Murjan a brzy byla spojena s nedalekým chánem. Škola byla však počátkem tohoto století stržena a dnes je Murjaniya známá především jako mešita, v níž byla nalezena také hrobka jejího zakladatele. Nástěnky s praktickými návody a papírové hodiny, označující časy jednotlivých modliteb svědčí o tom, že je neustále používaná.
Večer se nám podařilo vmísit se na místní svatbu. Poslední příležitostí, jak lze v islámském světě spatřit dívku nezahalenou, bývá právě tato událost. Rodina většinou dlouhou dobu šetří, aby nevěsta mohla prožít svou svatební noc v některém z lepších hotelů.
Irácké muzeum obsahuje bohatou, chronologicky seřazenou sbírku, poskytující velmi dobrý přehled o všech národech a kulturách, které se na území dnešního Iráku vystřídaly. Podle nich jsou také řazeny jednotlivé sály.
Irák se rozkládá na území starověké Mezopotámie - země dvou řek. V údolí mezi Eufratem a Tigridem se zrodily první civilizace a byla zde vybudována první města na světě - Eridu, Uruk a Ur. Tady se objevily cihly, kolo a písmo. Legendární epos o Gilgamešovi vypráví o potopě světa 4 tisíce let před Kristem.
Sedm po sobě jdoucích civilizací mělo své sídlo v "meziříčí", kde poprvé v dějinách začaly obdělávat půdu a budovat městské státy a posléze i velké říše - Sumer, Akkad, Babylon, Chaldeu a Asýrii.
Vzhledem k amatérským, ale přísným bezpečnostním opatřením nám byly kromě peněz a kapesníků veškeré věci ihned při vchodu do muzea odebrány a uschovány v zaprášených skříňkách a šuplících. Nemohli jsme zde proto pořídit žádné fotografie, což nás mrzelo zejména v případě sbírky předmětů z Mezopotámie, která patří mezi nejucelenější na světě. Řadu dalších podobných artefaktů jsme však naštěstí mohli v příštích dnech spatřit přímo na jejich původních místech, protože naše cesta Irákem se díky neexistující turistické infrastruktuře v této zemi podobala spíše putování po archeologických nalezištích.
Dům moudrosti (Bajt al-Hikman) stojí na místě původního paláce, který dal postavit Harun ar-Rashid pro svou dceru Umm Halib. V letech 1611-1613 byl zničen vojsky šáha Abbáse a v roce 1762 zde vybudoval Wali Ali Pasha školu.
Na nábřeží Tigridu stojí také jeden z paláců Abbásovců. Palác Qasr al-Musannat začal stavět chalíf Al-Nasir Lidin Illah v roce 1180. Během vlády chalífa Al-Mustansira Billaha byl v roce 1230 přebudován na školu Sharabiya. Při stavbě nebylo použito dřevo ani kov, vše jsou pouze cihly a dlaždičky.
Bagdád - mešity a svatá místa
Téměř 100% obyvatel Iráku jsou muslimové. Všichni se však nepřiklánějí k jednomu směru islámu, jak je tomu ve většině okolních států. Je to vidět i na ulicích - některé ženy chodí zcela zahalené v černých čádorech, jiné nosí pouze šátky. Totéž se týká i mešit - šíitské jsou uvnitř bohatě zdobené a dekorativní, zatímco sunitské jsou prosté a strohé. Celkem je dnes v Bagdádu údajně 750 mešit.
Mešita šejka Abdula Kadira al-Gailaniho byla původně školou, kde tento světec učil až do své smrti v roce 1165. Přibližně před 700 lety byla nad jeho hrobkou postavena mešita. Škola zde existuje dodnes, má 760 studentů, knihovnu se 60 000 svazky a jak vidíme z probíhajících stavebních prací neustále se rozšiřuje. Její rekonstrukci a další přístavbu financuje Prezidentský palác. Šejk Abdul Kadir al-Gailani a jeho učení mají své stoupence především v Afghánistánu, Pákistánu a Malajsii. Mešita je sunitská, dovnitř nás ale nepustili, protože nejsme muslimové.
První bagdádská brána dnes stojí přímo u dálnice. Je jediná, která zbyla z původních čtyř bran, jež byly součástí bagdádského opevnění. Vedle ní se nachází islámský hřbitov, jehož součástí je i hrobka šejka Omara al-Sahrawardiho.
Mešita Al-Immam Al-Adham byla vystavěna Seldžukovci nad hrobkou immáma Abu Hanifa z poloviny 8.století. Do této mešity se nám podařilo dostat díky drobným "darům" v podobě bankovek, takže jsme si mohli prohlédnout její nádherný interiér i samotnou hrobku Abu Hanifa, který se stal zakladatelem jednoho z proudů islámu. Látka, umístěná na stěně mešity pochází údajně z Ka'aby, posvátného kamene z Mekky a kromě toho prý mešita vlastní několik vlasů proroka Mohammeda.
Nejvýznamnější a nejkrásnější bagdádskou mešitou je ovšem Al-Khadamiya, která byla postavena v roce 1515 a jsou v ní pohřbeni dva z prvních dvanácti immámů - Musa al-Kadhim a Muhammad al-Jawad. Mešita má dvě kopule a čtyři minarety, které jsou celé pokryty zlatem.
Na základě "zkušeností" z předchozích mešit se uchylujeme k malé "lsti" a vydáváme se za muslimy z Bosny. Je právě pět hodin a začíná večerní modlitba. Stovky a postupně tisíce lidí zaplňují nádvoří mešity a modlí se. Dovnitř nás pak již dotlačí samotný dav. Naskýtá se nám neuvěřitelný pohled - muslimové se tísní kolem hrobky, "plazí se" po ní, potírají ji svými slzami, hází dovnitř bankovky a přivazují na ni barevné stuhy. I my jsme vtaženi do úzkého prostoru mezi stěnou a hrobkou, kterým se prodírají muži i ženy s dětmi na zádech ve snaze celou ji obejít. Jiní stojí opodál a s dlaněmi rozevřenými vzhůru se buďto samostatně nebo ve skupinkách modlí. Další se sklánějí u tabulí s výňatky z Koránu, rozmístěnými po stěnách. Nad tím vším se nese hlas muezina...
Když se dostáváme ven, svítí již kolem minaretů a bran mešity zelená světla. Kdo nikdy nestál uprostřed tisícihlavého davu modlících se muslimů, nedokáže si sílu tohoto okamžiku představit. Tím spíš na nádvoří takové nádherné mešity jakou je Al-Khadamiya.
|
|