Hatra

Hatra měla kruhový půdorys podobně jako o pár set let později Bagdád. Jižně odtud se nacházel Ctesiphon, západně Eufrat a východně Tigris. Město obepínaly dvoje hradby - vnější hliněné měly délku 9 kilometrů, vnitřní dosahovaly 6,5 kilometrů a byly kamenné. Hradby měly 4 brány a 171 věží. Mezi jejich vnitřním a vnějším kruhem býval….
(Zdeněk Španihel, 23.září 2002)

Chrám Boha Mrna Historie Arabů nezačíná ovládnutím Arabského poloostrova a následně na to celého Blízkého Východu, arabská města a království existovala samozřejmě na tomto území již dávno předtím. Hatra je staré antické arabské město. Bylo založeno v roce 311 př.n.l. v době Seleucidů a patřilo do stejného řetězce jako Palmyra v Sýrii, Petra v Jordánsku nebo Baalbeck v Libanonu.

Nejstarším chrámem ve městě je Chrám boha slunce Mrna, který byl postaven v roce 80 n.l. Vidíme zde směs dvou hlavních stylů, které se při jeho výstavbě projevily - helénského a římského. V chrámu se nachází 49 sloupů a je obrácen směrem na východ. Před ním stojí obětiště, kde byla porážena zvířata.

Chrámové nádvoří Chrám bohyně Allád je zasvěcen hlavní arabské bohyni před příchodem islámu. Tato bohyně je totožná s Afrodité u Řeků. Chrám je vysoký 34 metrů a je nejvyšším v Hatře. Zdobí jej reliéfy lvů a dále tady najdeme sochy prvních králů - Sanatruka a jeho syna Abd Samia, kteří zde vládli poté, co se Hatra v roce 156 stala královstvím.

Hlavním jazykem v Hatře byla aramejština a právě z aramejských nápisů se toho dozvídáme nejvíc o její historii. V roce 117 dobyli město Římané, ale po roce 200 vznikla politická dohoda mezi Hatrou a Římem, jejímž cílem bylo zastavit postup Sassánovců, kteří ohrožovali Hatru i Palmyru. Tato dohoda však z dosud neznámých důvodů nebyla dodržena, protože v roce 241 sassánovský král Ardeshir město obklíčil a dobyl. Od té doby se na Hatru začalo zapomínat. Objevily ji prakticky znovu až vykopávky v roce 1951.

Hlavní bránou se dostáváme na chrámové nádvoří, jehož západní stranu tvoří osm iwanů. Iwan je typický arabský stavební prvek - jedná se vlastně o otevřenou vstupní halu budovy, která byla zastřešena obrovským obloukem.

Tři největší iwany jsou zasvěceny třem nejvýznamnějším bohům v Hatře, představujícím otce, matku a syna. Ostatní iwany a místnosti byly určeny pro kněze.

V severním iwanu, náležejícím bohu-synovi Bermerinovi lze kromě mramorového podstavce pod oltář a zbytků soch býků spatřit také kanálky, které byly používány jako vodovod.

Prostřední iwan je vyhrazen Chrámu bohyně-matky Marthin, což je bohyně měsíce. Jeho klenba je vysoká 23 metrů, na podstavcích dosud stojí sochy orlů, obličeje na stěnách sloužily k ochraně před zlými duchy. Měly by být všude ve trojicích, ale irácká vláda nechala některé z nich převézt do muzea. Chrám bohyně měsíce byl dokončen roku 122 n.l.

Reliéfy a skulptury v hlavních chrámech V jižním iwanu se nachází Chrám boha-otce Mrna, tedy boha slunce. Ten tvoří zároveň vstupní halu do Chrámu Shanash (Chrám jitřenky). Přestože je tento chrám malý a strohý, je považován za nejposvátnější, protože zde stály sochy všech tří bohů - otce, matky i syna. Otec měl nad sebou slunce, matka měsíc a syn měl symboly obou. Výstavba tohoto chrámu je spojena s legendou - králi Sanatrukovi se zdál sen o tom, že má postavit místnost všem bohům a proto se hned další den ráno dal do práce.

Mimo hlavních chrámů najdeme na území Hatry řadu menších svatyní a dalších staveb - Ishtařin chrám, Chrám boží trojice, pocházející z roku 105 n.l. nebo Chrám Al-Saqaya, který sloužil především jako obětiště. Každý návštěvník Hatry dnes ocení to, že řada soch a reliéfů zde byla ponechána a můžete je tak spatřit v jejich původním prostředí.