Okolí Bagdádu

Panoráma v Quadissíji zobrazuje historickou bitvu, která se zde odehrála v roce 637. Al Quadissíja leží poblíž Ctesiphonu a právě v této bitvě dobyli Arabové definitivně hlavní město Peršanů a ukončili tak jejich přítomnost na území Iráku. Chalíf Al-Hassan Hussejn si potom vzal perskou princeznu - mezi zdejšími lidmi patří proto k nejuctívanějším, jelikož si ...
(Zdeněk Španihel, 30.leden 2003)

Ctesiphon

Ctesiphon II. Ctesiphon leží asi 30 kilometrů jihovýchodně od Bagdádu. Město bylo vybudováno parthskými Peršany ve 2.století př.n.l. a později se stalo centrem sassánovské říše.

Nejvýznamnější dochovanou stavbou je oblouk, pocházející z poloviny 3.století, který byl kdysi součástí obrovské návštěvní haly. Jedná se o nejširší jednorozpěťovou klenbu na světě. Oblouk je 37 metrů vysoký, 25,5 metrů široký a 48 metrů hluboký. Zdi ve spodní části jsou silné 7 metrů.

V 7.století byli Sassánovci poraženi Araby a došlo k definitivnímu oddělení perského území. Ctesiphon se stal sídlem chalífa a začal se odtud šířit islám na území celého dnešního Iráku.

Quadissíja

Quadissíja - historické panoráma Panoráma v Quadissíji zobrazuje historickou bitvu, která se zde odehrála v roce 637. Al Quadissíja leží poblíž Ctesiphonu a právě v této bitvě dobyli Arabové definitivně hlavní město Peršanů a ukončili tak jejich přítomnost na území Iráku. Chalíf Al-Hassan Hussejn si potom vzal perskou princeznu - mezi zdejšími lidmi patří proto k nejuctívanějším, jelikož si myslí, že v každém z nich koluje jeho krev.

Kruhové panoráma bylo otevřeno v roce 1987. Samotný obraz je dlouhý 110 metrů a vysoký 15 metrů a svým zpracováním poněkud připomíná Maroldovu "Bitvu u Lipan".

Protože dodávky elektřiny v Iráku jsou nepravidelné a řídí se přídělovým systémem, musel tentokrát zapracovat "bratr plukovník", jak jsme pojmenovali tajného, který nás po celou cestu doprovázel, aby nám na panoráma posvítili.

Památník mučedníka II. Po návratu do Bagdádu míříme nejdříve k Památníku mučedníka (Monument of Saddam' Quadissiya Martyrs), který byl postaven v roce 1982 poblíž zábavního parku. Někdy bývá nazýván také "Památník druhé Quadissíje", čímž je myšlena irácko-íránská válka, která se odehrávala v letech 1981-1988. Jak je vidět, komplex definitivní porážky Peršanů pronásleduje irácké vůdce dodnes...

Monument je tvořen dvěma otevřenými polokoulemi, což má symbolický význam - kopule se otevřela, aby duše mučedníka mohla vstoupit do nebe. U paty památníku leží hrob neznámého vojína.

Stavba je vysoká 40 metrů, průměr obou polokoulí je 45 metrů, přičemž jedna z nich je nižší. Pod nimi se pak nachází muzeum irácko-íránské války, v níž zahynulo 1 milión Iráčanů a 2 miliony Íránců, aniž by měla nějakého vítěze.

Monument svobody stojí na stejnojmenném náměstí, které patří mezi nejrušnější v Bagdádu a je symbolem červencové revoluce roku 1958, v níž zvítězila arabská socialistická strana BAAS.

Agarguf

Zikkurat Agarguf Agarguf leží 25 kilometrů severozápadně od Bagdádu. Jedná se o starověké město, jemuž vévodí zbytky třípatrového zikkuratu. Město bylo postaveno v kessitském období králem Kurigalzu I. a bylo pojmenováno Dur Kurigalzu po svém zakladateli. Kessité, kteří přišli z území Persie, zde sídlili v letech 1500-1100 př.n.l. Město bylo okupováno během asyrské, babylonské i islámské doby. Restaurátorské práce tady začaly v roce 1942.

Zikkuraty jsou původně sumerské stavby a jedná se vlastně o stupňovité pyramidy. Jednotlivé vrstvy jsou odděleny rošty z palmového listí kvůli dešti. Protože se lidé tenkrát domnívali, že Bůh sestoupí z nebes, měli do nejvyššího patra přístup pouze král a kněží. Zikkurat Agarguf je vysoký 57 metrů a jedná se tudíž o nejvyšší dochovaný zikkurat na světě, i když jeho spodní část musela být již zpevněna novými cihlami v duchu původního charakteru stavby, aby se nerozpadl.

Z města se kromě zikkuratu zachoval též hlavní chrámový areál, palácová část a tajná zeď. V každé sedmé řadě cihel najdeme královu pečeť.

Dur Kurigalzu Za městskými hradbami byly nedávno nalezeny hrobky. Nejnovější byly odkryty archeology teprve před čtyřmi měsíci, takže dosud nejsou prozkoumány. Existuje však domněnka, že se jedná o hrobky králů.

Navečer se vracíme zpátky do Bagdádu. Rahmanova mešita bude po svém dostavění jednou z největších na světě. Bude ji tvořit sedm vedlejších a jedna hlavní kopule.

Saddámova věž je vysoká 202 metrů a byla postavena v roce 1994. Foťáky jsme museli ale nechat dole, protože z vyhlídkové terasy se nabízí pěkný pohled do komplexu Prezidentského paláce.

Socha Saddáma Hussejna vedle věže stojí na zbytcích americké rakety, která zasáhla telekomunikační centrálu, jež se stala prvním terčem amerického útoku v roce 1991.