Posvátná místa Iráku

V Kufě nám naše muslimství ještě prošlo, v Najafu už však nemůžou ženy ani vystoupit z autobusu. Zdejší hřbitov patří k největším na světě - každý touží být pohřben tam, kde leží první immám šíitů. Během deseti minut, co jsme v rychlosti prolétli nádvořím mešity, jsme viděli tři pohřby. Za války v zálivu a za války Iráku proti Íránu se zde údajně pohřbívalo každou minutu…
(Zdeněk Španihel, 14.únor 2003)

Kufa - Najaf - Kerbala

Najaf Jižně od Bagdádu se nachází také trojice posvátných měst - Kerbala, Najaf a Kufa. Jelikož je dnes muslimský svátek (15.šaban, tj měsíc do ramadánu) míří sem spousty poutníků - v přeplněných autobusech, na korbách pick-upů a náklaďáků nebo jdou desítky i stovky kilometrů jednoduše pěšky. Míjíme auta, která mají na střechách přivázány rakve. Pro každého muslima je totiž poctou být pohřben právě v Kerbale či Najafu.

Kufa se stala centrem chalifátu za čtvrtého chalífa Ali bin Abi Taliba. Věřící objímají sloup uprostřed mešity, který je jeho symbolem.

Najaf byl založen Harunem ar-Rashidem v roce 791. Zdejší mešita obsahuje hrobku Ali bin Abi Taliba, bratrance a zetě Mohammeda a zakladatele šíitů.

V Kufě nám naše "muslimství" ještě prošlo, v Najafu už však nemůžou ženy ani vystoupit z autobusu. Zdejší hřbitov patří k největším na světě - každý touží být pohřben tam, kde leží první immám šíitů. Během deseti minut, co jsme v rychlosti prolétli nádvořím mešity, jsme viděli tři pohřby. Za války v zálivu a za války Iráku proti Íránu se zde údajně pohřbívalo každou minutu. Není se tedy co divit, že na hřbitově lze spatřit miliony pomníků a že se táhne podél celé cesty z Najafu do Kerbaly v délce 50-60 kilometrů.

Hřbitov v Najafu V Kerbale se odehrála roku 680 rozhodující bitva mezi šíity a sunity. Po ní došlo k definitivnímu rozštěpení islámu na dvě větve. V bitvě zahynul immám Hussain ibn Ali, vůdce šíitů a jeho bratr Abbas, vnukové Mohammeda. Jejich hrobky se nacházejí ve zdejší mešitě, která proto patří k největším poutním místům islámského světa.

Až do Kerbaly jsme ale nakonec nedojeli. Proud aut postupně houstne a asi 10-15 kilometrů před městem je lidé opouštějí a pokračují dál pěšky. Všude vládne neuvěřitelný zmatek - některá auta se snaží projet pouští, kde zapadají, jiní sjíždějí z náspů, jedou po kolejích, ovívají zavařené motory ... většinou však jen bezradně stojí na místě a troubí. Jestliže nechceme nocovat na silnici, musíme to zavčas otočit zpátky na Bagdád. Ani to ovšem není jednoduché - postupujeme totiž s výjimkou pár náklaďáků proti všem a několik hodin prakticky stojíme uprostřed zácpy, zvířeného prachu a blikajících a troubících všech možných dopravních prostředků. Pruhy na dálnici postupně ztrácejí svůj význam - stále více je jich zabíráno pro jeden směr, takže v určitých místech již neexistuje žádný pro cestu opačnou. Sedm milionů muslimů (!) touží tuto noc přenocovat v mešitě v Kerbale.

Samarra I.

Samarra Samarra je významným iráckým historickým městem. V roce 836 sem bylo dokonce přeneseno hlavní město chalifátu, než bylo v roce 892 vráceno zpátky do Bagdádu. K nejvýznamnějším památkám Samarry patří Velká mešita a její spirálový minaret.

Velká mešita byla vybudována v polovině 9.století v době chalífa Al-Mustasima Billaha a dále za chalífa Al-Mutawakila. Byla vystavěna na ploše 240 x 160 metrů, její zdi dosahujíí výšky 10 metrů a jsou tlusté 2,65 metru. Přerušuje je 44 polokruhových věží, mihráb je umístěn uprostřed jižní stěny.

Spirálový minaret stojí ve vzdálenosti 27 metrů od severní zdi. Je vysoký 52 metrů a jeho základna má rozměry 33 x 33 metrů. Vrcholu minaretu lze dosáhnout po spirálovitém schodišti s průměrem od 30 do 2 metrů. Chalíf údajně toto schodiště dokázal zdolat na koni. Je odsud nádherný výhled na celou Samarru včetně minaretu a zlaté kopule mešity immáma Hassana Al-Askariho.

Samarra II.

Spirálový minare Také na zpáteční cestě se zastavujeme v Samaře, abychom si prohlédli další památky tohoto města a jeho okolí.

Palác zamilovaných (Qasr al-Mashouk) se nachází 10 kilometrů severně od Samarry a založil jej koncem 9.století abbásovský chalíf Al-Mustadhid. Jeho druhé patro se však již propadlo, takže vstup dovnitř není povolen.

Abu Dulufova mešita leží 20 kilometrů od města a dal ji postavit chalíf Al-Mutawakil na počest svého velitele. Jedná se vlastně o zmenšenou kopii Velké mešity včetně spirálového minaretu, který je ovšem vysoký "pouhých" 19 metrů. V příslušném poměru jsou zmenšeny i schody, takže výstup na jeho vrchol je záležitostí pouze pro otrlé jedince.

Městu dominuje zlatá kopule a minarety mešity immáma Hassana al-Askariho, v níž jsou pohřbeni hned dva immámové. Zlatá kopule má obvod 68 metrů.

Šíitové se domnívají, že ve zdejším sklepení zmizel také 12.immám, který se již v mladém věku ztratil a muslimové věří, že se znovu objeví v dobách, kdy bude nejhůř. Jedná se tedy opět o vysoce posvátné místo. Dostat se dovnitř a natočit něco z nádherné výzdoby se nám tentokrát podařilo díky zedníkům, kteří zde pracovali.

Z původních dvanácti immámů je jich sedm pohřbeno v Iráku (3 v Bagdádu, 2 v Samaře, 1 v Najafu, 1 v Kerbale), čtyři v Íránu (1 v Shirazu, 1 v Tabrízu, 2 v Mashadu) a osud jednoho je zahalen tajemstvím. To znamená, že během naší cesty jsme kromě starověkých památek navštívili také většinu z významných posvátných míst, která se v Iráku nachází a která pro nás mají stále příchuť "něčeho zakázaného". Na některých z nich se nám přitom dokonce podařilo dostat až do nejposvátnějších prostor jednotlivých mešit.