Putování po zemi zaslíbené (část první)
TEL AVIV má dnes s přilehlými městy něco přes milion obyvatel. Nejstarší čtvrť tvoří malé domky nalepené na sebe v úzkých uličkách. Leží blízko moře a má své kouzlo. Jinak je Tel plný věžáků a malých tří- až čtyřpatrových činžovních domů. V centru i v okolí stojí a staví se nové mrakodrapy.(Martin Slíva, 2.srpen 2000)
DOVOLENÁ S KLÁRKOU (1. - 25. 7. 1999)
Nevzhledné domy, dopravní zácpy, na každém volném plácku skládky čehokoliv. To byly první dojmy násobené "ano-ne" přijetím, kterého se mi dostalo na letišti od přítelkyně Klárky. Ta už je v zemi zaslíbené jako doma. Nějaký čas tady totiž žije a studuje. Tak tedy alespoň pojď a mě doprovoď!
TEL AVIV má dnes s přilehlými městy něco přes milion obyvatel. Nejstarší čtvrť tvoří malé domky
nalepené na sebe v úzkých uličkách. Leží blízko moře a má své kouzlo. Jinak je Tel plný věžáků
a malých tří- až čtyřpatrových činžovních domů. V centru i v okolí stojí a staví se nové
mrakodrapy. Domy samy o sobě jsou často nevzhledné kostky, ale nádherně oživené kvetoucí
zelení. Každý strom i keř má vlastní přívod vody. Zeleň a květy jsou na každém kroku.
Na hlavních ulicích pulzuje život. Je tam spousta krámků s obuví, jídlem, oblečením
(v mnohých jsou rusky psané nápisy a samozřejmě se v nich také rusky domluvíte ), supermarketů
a Mc Donaldů . Stánky z lísek a prken se zeleninou, malá občerstvení zvoucí jak na falafel
(...) nebo hamburger, tak na mrkvovou šťávu připravenou přímo před vašima očima nebo na
výbornou jogurtovou zmrzlinu s čerstvým ovocem.
Hromadná doprava je na vysoké úrovni, jen nechtějte vědět, kdy autobus přijede.
Inzerován je pouze interval - pět minut, ale i hodinu - pak už jen čekáte na zastávce. Jezdí
jak běžné autobusy, tak i expresní. Ty zastavují pouze na vybraných zastávkách. Taky
meziměstské autobusy někdy projíždějí městem a sbírají lidi. Všechny autobusy jsou samozřejmě
klimatizované. Někdy je v nich jako v ledničce a lidé otvírají okna, aby se ohřáli. Kromě
autobusů jezdí i takzvané šeruty ( služba se hebrejsky řekne šerut ). Jsou to malé autokary
pro cca deset lidí. Jezdí obyčejně po trasách autobusů. Během cesty na sebe upozorňuje
troubením. Ulice ve městech ovládá zvuk klaksonů. Bez něho se neobejdete. Auta jezdí nalepená
těsně za sebou. Kdo chce dodržet bezpečnou vzdálenost mezi auty, má smůlu. Prostě mu do mezery
někdo vjede. I při odbočování se používá klakson. To proto, aby auto vedle vás vědělo,že má
šlápnout na brzdy a nedobrovolně vás pustit . Proto také jezdí hodně otlučených aut. Lidé na
ulici, ale i v autech a autobusech neustále telefonují. S mobilem, který má u ucha snad každý,
dloubajíce se v nose (asi národní sport), čtou noviny.
Často potkáte vojáky a vojačky základní služby se zbraní přes rameno. Zbraň totiž musí
mít u sebe dvacet čtyři hodiny denně.
V obchodech můžete koupit téměř vše, na co si vzpomenete. Jídlo se prodává jak na
trhu - tam vám maso uříznou rovnou z krávy pověšené na háku - tak v malých obchodech i v
supermarketech. V nich je potřeba se obrnit trpělivostí. Pokladní jsou šíleně pomalé. Neplatí,
že supermarkety patří k nejlevnějším. Řadu zboží, nejen zeleninu, nakoupíte levněji na trhu
nebo v obchůdcích hned vedle supermarketu. Jen musíte vědět kam zajít a znát ceny. V
telavívském Jafu je kromě jeho staré čtvrti také nádherný trh se vším možným starým
harampádím , nábytkem a oblečením. Vše se dá usmlouvat, nesmíte se jen nechat umluvit
trhovcem a pak můžete koupit moc pěkné věci za slušnou cenu. V malých dílničkách tam renovují
a zároveň prodávají starožitný nábytek. Je tam také mnohem hezčí pláž než Telu a přes týden
tam není moc lidí. Kolem telské pláže je zase pěkná promenáda a určitě tam potkáte "rekreační
sportovce" jdoucí rychlochůzí s volkmenem za pasem a se sluchátky na uších.
V Telu je čtvrť, kde bydlí jen ortodoxní židé. Pozná se jednoduše, všude je černo.
Tady všichni muži nosí černé kabáty, kalhoty, boty a klobouky, mají obvykle dlouhý nestříhaný
plnovous a dlouhé pejzy - pramínky vlasů kolem uší. Ženy "pejzáčů" nosí buď paruku, hlavu
mají vyholenou, nebo mají vlasy přikryté šátkem. Po čtvrti ortodoxních běhá spousta nádherných
dětí.Přivádět na svět děti je totiž povinností, a tak má rodinka třeba i deset dětí. Děti jsou
pěkně a prostě oblečeny, žádná trička s Mickey Mausem a podobnými motivy. Připadají mi
oblečené jako děti u nás před třiceti léty. O sabatu (sabat začíná v pátek při západu slunce a
končí se západem slunce v sobotu) se tu silnice uzavřou závorami, nikde se nepracuje, nejezdí
hromadná doprava, židovské obchody jsou zavřené a správný věřící žid nesmí NIC dělat. Na
ulicích nejezdí auta a nedoporučuje se vjet tam ani na kole. Někteří z nich si klid sabatu
totiž vynucují i násilím.
V centru Telu je malá pěší zóna. Na ní se konají dvakrát týdně umělecké trhy, kde se dá
vidět a nakoupit spoustu hezkých věciček, od obrázků a hraček po doplňky do bytu. Máte-li rádi
moderní tanec, doporučuji vřele návštěvu divadla taneční skupiny Bačeva. Určitě nebudete
litovat. V muzeu diaspory, je umístěno v Tel Avivské univerzitě, je možné se seznámit s
historií a současností osídlení světa židy, s detailními modely staveb židovské architektury
včetně pražské Meizlovy synagogy a na filmovém plátně i se životem židů v diasporách.
Další pokračování cestopisu
Putování po zemi zaslíbené (část druhá)
Židovská a křesťanská čtvrť jsou asi nejvíc navštěvované turisty pro jejich památky, ale v arabské, jestliže se tam nebojíte, si oddychnete od hemžení lidí a v klidu si vychutnáte místní atmosféru ( taky se tam levněji u stánku občerstvíte). Na jednom kilometru čtverečním se můžete toulat celý den a pokaždé ještě objevíte nová krásná zákoutí. (Martin Slíva)Putování po zemi zaslíbené (část třetí)
Haifa je město s nádhernou polohou u moře pomalu stoupající do kopce. Bydlí v něm hodně přistěhovalců z Ruska, dokonce i banky mají nápisy v ruštině. A o sabatu v něm jezdí, což je jinak v Izraeli nemyslitelné, autobusy. (Martin Slíva)Putování po zemi zaslíbené (část čtvrtá)
BETLÉM - Bejt Léchem znamená dům chleba. Dojmy z jeho návštěvy mám trochu rozpačité. Místo reprezentativního turistického cíle jsem našel rozkopané město, dotěrné Araby a uličky plné smetí. (Martin Slíva)|
|