Putování po zemi zaslíbené (část druhá)
Židovská a křesťanská čtvrť jsou asi nejvíc navštěvované turisty pro jejich památky, ale v arabské, jestliže se tam nebojíte, si oddychnete od hemžení lidí a v klidu si vychutnáte místní atmosféru ( taky se tam levněji u stánku občerstvíte). Na jednom kilometru čtverečním se můžete toulat celý den a pokaždé ještě objevíte nová krásná zákoutí.(Martin Slíva, 23.srpen 2000)
JERUZALÉM jsme s Klárkou navštívili třikrát. Poprvé jsme jen tak bloudili starým městem. Tolik různých životních stylů a vyznání na tak malé ploše. Židovská a křesťanská čtvrť jsou asi nejvíc navštěvované turisty pro jejich památky, ale v arabské, jestliže se tam nebojíte, si oddychnete od hemžení lidí a v klidu si vychutnáte místní atmosféru ( taky se tam levněji u stánku občerstvíte). Na jednom kilometru čtverečním se můžete toulat celý den a pokaždé ještě objevíte nová krásná zákoutí. Omarova mešita vévodí městu ze všech stran. Zato Zeď nářků, posvátné místo židů jsem si představoval trochu impozantnější. Podruhé, o sabatu, jsme už šli za konkrétními památkami. Z věže kostela (...) je vidět Jeruzalém jako na dlani. Chrám Božího hrobu nám připadal jako jeden velký jarmark, kde turisté znesvěcují, co se dá, a chovají se jako na fotbalovém stadionu. Jako kontrast působil kouzelně svérázný starý děda prodávající zmrzlinu z nádoby v ruce, neustále v chůzi opakující arabsky zmrzlina, zmrzlina. I k nám jednou nezúčastněně prohodil "ajs krým". Potřetí jsme navštívili památník holocaustu - Jadvašem . Teprve tam jsem pochopil, proč se tak vyhrotil konflikt arabsko- židovský, proč jsou obsazeny Golany a proč židovští obyvatelé mění poušť v prosperující zemi. Ve škole jsme se o holocaustu učili, ale teprve tady si plně uvědomíte, co se dělo za zvěrstva, a šest miliónů židů zavražděných za druhé světové války přestane být abstraktním číslem. A taky zjistíte, že pořád mezi námi (a taky možná i v nás) žijí lidské zrůdy, které se, když jim to situace a my dovolíme, nezastaví před ničím. To by měl vidět každý.
K VÁDÍ QILTU a JERICHU jsme zamířili z Jeruzaléma šerutem. Od Damaškové brány
na palestinskou hranici židovským, pak arabským. Ten nás u turistické odbočky vysadil do
pouště. Šli jsme sami po levé straně údolí podél akvaduktu. Kolem něho rostly stromy a keře, v
akvaduktu plavala hejna rybek, jinak jen kamenitá poušť . Cestou jsme potkali malé arabské
děti cachtající se v akvaduktu a hlídající stádo ovcí. Slunce žhnulo tak, že nebýt vody, snad
jsme ani nedošli. Každou chvíli jsme se v ní chladili. Asi po dvou hodinkách jsme došli k na
skále přilepenému klášteru sv. Jiří, obklopenému nádhernou oázou. V něm mniši podávají každému
příchozímu šťávu. Až jsem se styděl, kolik jsem jim toho vypil. Po malém odpočinku a prohlídce
kláštera jsem pokračovali do Jericha. Na konci údolí měl Arab stánek s občerstvením. Nechali
jsme se zlákat a dobrou hodinku jsme u něho poseděli. Pak jsme rychle prošli Jericho, hledali
jsme nějaké památky tohoto druhého nejstaršího města na světě. Nenašli. Zato nás příjemně
překvapili milí lidé. Při zpáteční cestě šerutem jsme mluvili s arabskou ženou, která se
rozhodla postavit se na vlastní nohy. Vyprávěla nám o zakořeněném přístupu arabů k ženám a o
nemožnosti jejich pracovního uplatnění. Podle arabských mužů má žena vychovávat děti a starat
se o rodinu. Ta, která si sama vydělává a živí rodinu, je podle nich chlap a společnost ji
odvrhne.
Další pokračování cestopisu
Putování po zemi zaslíbené (část druhá)
Židovská a křesťanská čtvrť jsou asi nejvíc navštěvované turisty pro jejich památky, ale v arabské, jestliže se tam nebojíte, si oddychnete od hemžení lidí a v klidu si vychutnáte místní atmosféru ( taky se tam levněji u stánku občerstvíte). Na jednom kilometru čtverečním se můžete toulat celý den a pokaždé ještě objevíte nová krásná zákoutí. (Martin Slíva)Další podrobnosti: Putování po zemi zaslíbené (část třetí)
|
|