Putování po zemi zaslíbené (část třetí)
Haifa je město s nádhernou polohou u moře pomalu stoupající do kopce. Bydlí v něm hodně přistěhovalců z Ruska, dokonce i banky mají nápisy v ruštině. A o sabatu v něm jezdí, což je jinak v Izraeli nemyslitelné, autobusy.(Martin Slíva, 13.září 2000)
Do HAIFY a AKKO jsme jeli z Tel Avivu vlakem. Oba jsme byli překvapeni úrovní
cestování. Ve vagónech byl telefon, sedačky pohodlné a široké jako v první třídě v letadle,
mezi nimi stoleček a všude čisto. Během cesty si můžete koupit od prodavače, který projíždí s
vozíkem v uličce, občerstvení. Vlak je stejně drahý a přitom rychlejší než autobus.
Haifa je město s nádhernou polohou u moře pomalu stoupající do kopce. Bydlí v něm hodně
přistěhovalců z Ruska, dokonce i banky mají nápisy v ruštině. A o sabatu v něm jezdí, což je
jinak v Izraeli nemyslitelné, autobusy. Dominantou města je Bahaiská svatyně se zlatou
kopulí. Kolem svatyně jsou nádherné zahrady. Až na horu Karmel se buduje nová promenáda
lemovaná parkovou úpravou. Od Karmelitského kláštera je pěkná vyhlídka na moře. Pod
klášterem je po pěšince přístupná Eliášova jeskyně.
Z Haify jsme jeli do Akka. Tam leží u moře arabská čtvrť s mešitou. Nenapodobitelná
atmosféra na vás působí při toulkách uličkami, zvědavé děti vykukují skoro všude, ale nikdo
není dotěrný. Jen po nás pokukují, případně pozdraví. Součástí čtvrti je malý rybářský přístav.
K vidění jsou tu i mohutná křižácká opevnění.
Vypůjčeným autem jsme na GOLANSKÉ VÝŠINY a k MRTVÉMU MOŘI vyjeli z Tel Avivu směrem k
hoře Tábor, nejvyšší to hoře v Dolní Galilei. Je ní nádherný výhled. Také františkánský
klášter a chrám řecké pravoslavné církve stojí za prohlídku. Po osvěžení v jezeře Galilejském
vrcholil den návštěvou města Cfat. Je to pěkné městečko položené ve svahu téměř kilometr nad
mořem. Najdete v něm malebné úzké uličky, malé obchůdky - galerie, v nichž prodávají své
výtvory umělci, můžete se podívat do malých synagog. Jen si nezapomeňte dlouhé kalhoty,v
kraťasech tam nepouštěj.
Večer jsme dojeli do kibucu v Dafně, kousek od hory Hermon. Tam jsme měli zamluvené
ubytování v malých domcích. Pěkná parková úprava, všude spousta květů. Horský potok protékající
kibucem je příjemným překvapením proti pouštnímu prostředí v jiných částech Izraele. Ráno jsme
posnídali formou švédského stolu. Bylo tam téměř všechno, od jogurtu a vajíček až po matesy. Po
ranní prohlídce kibucu a koupeli v bazénu jsme vyjeli na horu Hermon. Cestou jsme míjeli
křižácký hrad Nimrod. Hermon je nejvyšší hora na území kontrolovaném Izraelem. V zimě se tam
lyžuje na moc pěkném svahu s třemi sedačkovými lanovkami. Vyjeli jsme lanovkou na horu a tam
se přidali ke skupince turistů, která měla povolení ke vstupu do vojenského pásma. Tak jsme
mohli pozorovat shora Sýrii zahalenou v mlžném oparu. V těchto oblastech jsou všude vojáci v
plné zbroji. Je to přece jen na hranici se Sýrií.
Odpoledne jsme se vrátili zase ke Galilejskému jezeru, prošli jsme říčkou Jordán a
večer po koupeli usínali v kempu u přírodní rezervace Jehudijja. Udusaná hlína a kamení náš
spánek bez karimatek proměnila tak trochu v menší utrpení. Ale zato jsme unikli placení
vstupného a ranní procházka kolem potoka
obklopeného zelení a zastavení u vodopádu nám to plně vynahradily. Ještě hezčí to tu musí být
na jaře po deštích, kdy všechno kvete. V poledne jsme se naposledy vykoupali v Galilejském
jezeře a jeli dál do Bejt Šeanu prohlédnout si ruiny města z dob panství Říma. Večer jsme
dojeli k Mrtvému moři, přespali na pláži pod širákem a v neděli ráno vyrazili do rezervace
Ejn Gedi ležící nedaleko moře. Táhne se údolím, v nemž teče potok s nádherným vodopádem na
konci. Tam se nám poštěstilo zahlédnout párek kozorožců nubijských. A odpoledne zpět do Tel
Avivu.
Další pokračování cestopisu
Putování po zemi zaslíbené (část třetí)
Haifa je město s nádhernou polohou u moře pomalu stoupající do kopce. Bydlí v něm hodně přistěhovalců z Ruska, dokonce i banky mají nápisy v ruštině. A o sabatu v něm jezdí, což je jinak v Izraeli nemyslitelné, autobusy. (Martin Slíva)|
|