Putování po zemi zaslíbené (část čtvrtá)
BETLÉM - Bejt Léchem znamená dům chleba. Dojmy z jeho návštěvy mám trochu rozpačité. Místo reprezentativního turistického cíle jsem našel rozkopané město, dotěrné Araby a uličky plné smetí.(Martin Slíva, 23.září 2000)
BETLÉM - Bejt Léchem znamená dům chleba. Dojmy z jeho návštěvy mám trochu rozpačité. Místo reprezentativního turistického cíle jsem našel rozkopané město ( hlemýždím tempem se dostavuje před příchodem roku 2000), dotěrné Araby a uličky plné smetí. Bazilika narození je rozdělena mezi různé církve a díky tomu oplývá nejrůznějšími styly. "Turisti" se v ní nechávají fotit u každého oltáře. Zato Palestinská univerzita, sice malá, ale příjemná, je oázou klidu s pěkným parkem a vyhlídkou na město.
Do BEER SHEVY jsme vyjeli opět z Tel Avivu vlakem. Je to město postavené uprostřed
pouště podle hesla "poručíme větru, dešti". Nádraží na kraji města vypadá jako malé vesnické
nádražíčko v Čechách. Do centra se dostanete autobusem. Ve městě se horečně staví, hlavně
panelové věžáky. Podle průvodce je centrum malebné se spoustou staveb z počátku století, kdy
město založili Turci. To poopravím. Nic takového tam není, hlavně ne malebného. Co se týče
ubytování, doporučujeme levné hotely u pěší zóny ( komfort a sterilitu nečekejte). Youth
houstel je nejen drahý, ale navíc ubytování v něm je pouze hromadné. Na pěší zóně je pěkná
bulharská restaurace, kde podávají výbornou "kávu naruby". Přestože je otevřena spousta
zahrádek, moc živo na hlavní tepně města není. Toto město bych si kromě leteckého muzea a
asi beduínského trhu za cíl cesty příště určitě nevybral.
V pátek ráno jsme jeli taxíkem kousek za město do leteckého muzea. V muzeu je pěkná
expozice mapující historii vzniku izraelských leteckých sil a taky pár exponátů původem z
Československa, které výrazně pomohly Izraeli během jeho první války s Araby. Suvenýrů v muzeu
moc nekoupíte, jen nějaké pohledy, běžné předražené stavebnice a knížku o letadlech používaných
izraelskou armádou, bohužel pouze v hebrejštině.
Do EJLATU jsme dojeli z Beer Shevy starým mercedesem. Cesta vedla přes hornatou poušť. Chvilkami jsem měl nepříjemný pocit ze stylu jízdy našeho řidiče. Po příjezdu se hned u dveří autobusu strkali a i nějakou ránu mezi sebou si rozdali agenti nabízející ubytování. Byl podvečer sabatu, a tak už nic nejezdilo. Šli jsme tedy pěšky. V nákupním centru u pláže jsme si dali burakas a pivčo, na pláži řvalo techno, ale lidem to asi nevadilo. Po koupeli jsme u břehu krmili kraby. Jsou to moc hezká a šikovná zvířátka. Po západu slunce jsme se vydali na cestu ke korálové pláži , cestou zakotvili na chvíli v non stop krámku s nápisem supermarket a pak se na pláži uvelebili v lehátkách. Po koupeli a za příjemného hučení příboje se nám pěkně usínalo. Druhý den jsme se slunili a plavali se šnorchlem a brejlema, pozorujíce nádherné podvodní korálové město a jeho pestrobarevné obyvatele. Jediné, co kazilo dojem, byli další plavci, kteří v žádném případě během plavání kolem korálových útesů neuhnuli a raději do vás vrazili, přinejmenším vás kopli. Večer jsme nasedli do autobusu a v jednu po půlnoci jsme byli v Tel Avivu. Tam jsme naštěstí chytli noční šerut a ten nás dovezl do naší čtvrti Ramat Ganu.
A je tu poslední den mé dovolené. Ještě jsme s Klárkou prošli Tel Aviv, zašli do
kibucké restaurace na promenádě na tousty a pak už jízda na letiště. Cestou nás ještě stihl
okrást taxikář, když nám vrátil neplatnou bankovku. A přece se těším, až se tam vrátím!
Další pokračování cestopisu
Putování po zemi zaslíbené (část čtvrtá)
BETLÉM - Bejt Léchem znamená dům chleba. Dojmy z jeho návštěvy mám trochu rozpačité. Místo reprezentativního turistického cíle jsem našel rozkopané město, dotěrné Araby a uličky plné smetí. (Martin Slíva)|
|