Aanjar

Údolí Bekaa je obýváno už od 3.tisíciletí př.n.l. V období občanské války se stalo základnou militantního hnutí Hizballáh, které zde působí i po odchodu izraelských vojsk ze země. Ještě ve větší míře než jinde se tady proto setkáváme s řadou vojenských kontrol. Vojáci jsou libanonští i syrští. Jejich stanoviště se …
(Zdeněk Španihel, 29.květen 2006)


Údolí Bekaa, ležící mezi pohořími Libanon a Anti-Libanon, zabírá značnou část rozlohy státu. Údolí je dlouhé 140 kilometrů a široké 10 až 15 kilometrů. Jeho průměrná nadmořská výška je 900 metrů, nejvyšším bodem je město Baalbek (1150 metrů n.m.).

Zasněžený Aanjar.. Údolí Bekaa je obýváno už od 3.tisíciletí př.n.l. V období občanské války se stalo základnou militantního hnutí Hizballáh, které zde působí i po odchodu izraelských vojsk ze země. Ještě ve větší míře než jinde se tady proto setkáváme s řadou vojenských kontrol. Vojáci jsou libanonští i syrští. Jejich stanoviště se poznají podle barvy budek - syrské jsou červeno-bílo-černé, libanonské červeno-bílo-červené a často jsou doplněny zeleným cedrem.

Město Aanjar založil jako svou letní rezidenci umájjovský chalíf al-Walid I., který vládl v Damašku v letech 705 až 715. Město prosperovalo asi 100 let, potom se chalifátu chopili Abbásovci, kteří přesunuli hlavní město do Bagdádu.

Celé město je vystavěno na urbanistickém plánu podle římských měst. Hlavní ulice Cardo Maximus vede severo-jižním směrem, uprostřed ji přetíná Cardo Decumanus, táhnoucí se směrem východo-západním. V místě křížení těchto ulic stojí tetrapylon, postavený rovněž v římském stylu. Hradby města jsou vysoké 7 metrů, tloušťka zdí je 2 metry.

Velký palác Velký palác je nádhernou ukázkou umájjovské architektury. Střídání červených a žlutých cihel je právě jejím typickým prvkem.

Z mešity se dochovala část mihrábu. V Malém paláci, zvaném Harém, žily pravděpodobně ženy a děti.

Na půdorysu hammanu lze dosud rozeznat prostory, z nichž se lázně skládaly. Z kaldaria, tedy "horké části", stoupají schody do tepidaria - "studené části", v níž se prováděly masáže a fyzioterapie. Podlaha tepidaria byla pokryta mozaikami.