Baalbek

Šestiúhelníkový dvůr byl postaven v 1.polovině 3.století a původně byl celý překryt kopulí. Ze 34 monolitických sloupů, které ji podpíraly, tady zbyl dnes jenom jeden, položený na zemi. Právě zdejší růžové sloupy byly zřejmě použity pro stavbu chrámu Hagia Sofia. Čtyři místnosti po stranách jsou římské, arkády pocházejí ale až ze 13.století z mameluckého období...
(Zdeněk Španihel, 27.září 2004)

Baalbek je podle průvodců považován za nejúžasnější památku Libanonu a jeden z nejzachovalejších antických komplexů na celém světě - a tuto představu opravdu do puntíku splňuje!

Propyláje Baalbek lze doslova přeložit jako "sídlo boha Baala". Jelikož Baal je Bohem Slunce a tvůrcem vesmíru, lze jej tedy považovat zároveň za "město Slunce". Když město dobyl Alexandr Veliký, pojmenovali jej Řekové Heliopolis, což znamená defakto totéž.

Rovněž římský generál Pompeius, který se sem dostal v 1.století př.n.l. byl tímto místem nadšen. Římané městu jméno Heliopolis ponechali a v 1.století n.l. zde vystavěli Jupiterův chrám. Jedná se vlastně neustále o téhož Boha, ať už je to pohanský Baal, řecký Helios nebo římský Jupiter.

Ve 3.století byl pak postaven kruhový Chrám Venuše. Astarte a Venuše jsou rovněž dvě jména pro tutéž bohyni.

Když v roce 313 přijali Římané křesťanství, byly původní oltáře zničeny a některé části chrámů použity k jiným stavbám. Například osm růžových granitových sloupů z Baalbeku podpírá dnes kopuli chrámu Hagia Sofia v Istanbulu.

Arabové změnili v 7.století Baalbek na pevnost, kterou pak ve 12.století křižáci mírně poničili. Mamelukové ve 13.století ve stavbě pevnosti pokračovali a také přistavěli mešitu. V 16.století v době Ottomanů je však staré město definitivně opuštěno.

Zachovaný výklenek Monumentální vstup do areálu tvoří Propyláje. Každý z mohutných sloupů byl vytvořen z jednoho kusu kamene. Růžový granit na jejich stavbu sem byl dopraven až z egyptského Asuánu. Dvě věže po stranách, pocházející původně ze 3.století, změnili Arabové v bašty.

Velký dvůr je obdélníkový a má rozměry 145 x 112 metrů. Někdy bývá nazýván též Obětní dvůr, protože uprostřed stojí velký obětní oltář, původně vysoký 20 metrů.

Velký dvůr vznikl ve 2.století, ne všechny jeho části, které dnes vidíme, ale pocházejí ze stejného období. Po obvodu se střídají místnosti polokruhových a obdélníkových tvarů - polokruhová, obdélníková, polokruhová, obdélníková...

Na dvoře stálo 84 monolitických granitových sloupů. Rozestavěný Chrám Slunce nebyl nikdy dokončen. Nápis "I.O.M.H." na základních kamenech odkazuje na vládce města ("Ius Optimus Maximus Heliopolitanum").

Nejzachovalejší je polokruhová místnost, stojící za obětním bazénem, pokrytým štukovými reliéfy. V nikách lze dosud spatřit jemnou výzdobu a prostřední sloup je jediný, který zde stojí nepolámaný a neporušený celých 1900 let (!).

Jupiterův chrám vznikl v 1.století, dokončen byl pravděpodobně v roce 65 n.l. v posledním roce vlády císaře Nera. Pódium pod chrámem je složeno z monolitických bloků, každý z nich váží 800 tun a není dosud vyjasněno, jak s nimi tehdejší stavitelé pohybovali. Z původních 54 sloupů jich zůstalo sice pouze šest, jedná se však o nejvyšší sloupy, jaké kdy byly na jakékoliv starověké stavbě použity. Sloupy jsou z vápence a jsou vysoké 27 metrů.

Až dosud přinášela tedy prohlídka Baalbeku samé nej... (největší kamenné bloky, nejvyšší sloupy,...) a to ještě nejsme na konci. Ta největší "bomba" nás teprve čeká - Bakchův chrám. Říká se mu sice "malý chrám", ve skutečnosti je však větší než athénský Parthenón - a navíc perfektně zachovaný. Části starověkých chrámů, které si jinde musíme domýšlet nebo které na obrázcích pro názornost dokreslují počítače, tady stále stojí ve své původní velikosti.

Bakchův chrám byl postaven ve 2.století a zabírá plochu 69 x 36 metrů. Chrám stojí na 5 metrů vysokém pódiu a vede k němu 33 schodů. Na ochozech se dochovala více než polovina z původních 50 sloupů.

Prostřední ze tří kamenných bloků nad mohutnou 13timetrovou vstupní branou, který poněkud poklesl před pár stoletími v důsledku zemětřesení, sice nahání trochu hrůzu, přesto stojí za to do chrámu vstoupit. Bakchus byl Bohem vína a reliéfy, znázorňující bujaré oslavy, bohatě zdobí jeho vchod i vnitřní stěny.

Bakchův chrám Za zelenou mříží se nachází "svatá místnost", do níž si údajně chodívali vínem opilí a opiem zmámení kněží "promluvit" s Bohem.

Jedinou částí stavby, která "nepřežila" až do našich dob je tedy střecha. Dva panely s reliéfy, které byly původně umístěny na stropě, jsou však nyní vystaveny na terase.

Mimo hlavní areál, oddělen příjezdovou cestou, se nachází Chrám Venuše, zvaný díky svému tvaru také Kruhový chrám. Chrám Venuše byl postaven ve 3.století a před ním lze spatřit rovněž zbytky Chrámu múz.

Aby byl výčet památek Baalbeku úplný, je třeba se ještě zmínit o Odeonu, který stojí mnohem blíž dnešnímu městu. Toto malé divadlo bylo určeno pro hudební představení a čtení básní.

Naše zpáteční cesta vede opět údolím Bekaa. Centrem údolí je město Zahlé. Jeskyně v jeho okolí jsou už od dob Římanů využívány jako vinné sklepy, v nichž jsou v přirozených podmínkách uskladněny sudy a láhve s vínem.

Nejznámější z nich jsou vinné sklepy Ksará, založené v roce 1857. Prošli jsme si místní chodby, dlouhé téměř 2 kilometry, a při ochutnávce zjistili, že víno, které v nich zrálo, je opravdu vynikající...