Byblos

Královská studna je hluboká 19 až 22 metrů a byla součástí chrámu, vybudovaného ve 2. nebo 3.tisíciletí př.n.l. Nejstarší části archeologického areálu představují neolitické sídliště ze 4.tisíciletí př.n.l. a ještě starší chalkolitické osídlení z let 6000 až 4500 př.n.l. Zde byly nalezeny také staré pohřební nádoby. Lidé v nich byli pohřbíváni ve schoulené pozici, připomínající dítě v matčině břiše...
(Zdeněk Španihel, 17.leden 2005)

Byblos leží 42 kilometrů severně od Beirutu, dnes se jmenuje Jbail a má 30 000 obyvatel.

Byblos je obecně považován za nejstarší trvale obydlené město na světě. Město bylo založeno koncem 6.tisíciletí př.n.l., tzn. že existuje již více jak 7000 let. Féničané věřili, že jej vybudoval bůh El, který se v řecké mytologii stal Titánem Cronosem.

Kostel sv.Jana Baptisty Byblos je také znám jako místo, kde se zrodila abeceda. S Biblí má však společný jen slovní základ. Slovo "biblia" totiž v řečtině označuje papyrové svitky a papyrus se dovážel z Egypta do Řecka právě přes přístav Byblos, který jim dal jméno.

Kostel sv.Jana Baptisty (jeho nynější název je Kostel sv.Jean Marca) byl postaven ve 12.století křižáky v byzantském stylu. Mamelukové jej částečně zničili a znovu obnoven byl v ottomanské éře. Princ Beshir, který přešel na křesťanství, jej v 18.století renovoval a vedle původního křižáckého postavil také nový vchod.

Křižácký hrad byl v Byblu postaven v průběhu 11. až 13.století. Jako základna sloužil také Raymondu de St.Gilles, rytíři z Toulousse. Při výstavbě byl rovněž zpevňován římskými granitovými sloupy.

Při pohledu ze střechy vidíme mohutnou fénickou zeď z 1.tisíciletí př.n.l., která byla přistavěna na zdi z 2. a 3.tisíciletí. Romanticky působí domek na pobřeží, ve kterém žil téměř 50 let francouzský archeolog Maurice Dunand, který Byblos zkoumal od roku 1924.

Křižácký hrad Chrám boha Baala byl postaven ve 3.tisíciletí př.n.l. Baala lze podle historiků ztotožnit s kanaanským bohem Elem, který je rovněž považován za Boha Slunce a otce všech bohů.

Chrámu se podle jeho tvaru říká také Chrám "L". Hned vedle něj byl obchod, kde si mohli příchozí koupit suvenýry, které potom obětovali bohům. Jak je vidět, už tenkrát šlo náboženství ruku v ruce s obchodem. Právě zde bylo nalezeno 1800 bronzových sošek.

Před vstupem do chrámu se musel každý umýt ve svaté vodě, proto zde vidíme nádrže ve tvaru umyvadla. Centrální kámen představuje oltář, zasvěcený bohu Baalovi. Vedlejší oltář patří bohyni Baalat Jebal, jež je totožná s Astarte a je považovaná za Paní města ("Lady of Byblos").

Chrám obelisků, pocházející ze 2.tisíciletí př.n.l., původně překrýval Baalův chrám, proto byl přenesen o pár metrů dál. Stovky obelisků sem v průběhu staletí nanosili námořníci jako poděkování za to, že se jejich lodě vrátily domů.

Zdaleka viditelná římská kolonáda vede k Chrámu Baalat Jebal, tedy bohyně Astarte, pocházejícího z roku 2700 př.n.l.

Na mořském útesu se rozkládá královská nekropole a římské divadlo. Na zdejší nekropoli se pohřbívalo již od 2.tisíciletí př.n.l. Právě tady byl nalezen sarkofág krále Ahirama z roku 1200 př.n.l., který je dnes umístěn v Národním muzeu v Beirutu. Sarkofág je pokryt pásem fénických nápisů, které sice nebyly rozluštěny, ale jisté je, že se jedná o první abecedu na světě.

Královská nekropole Římské divadlo bylo postaveno v roce 218, původně však stálo na jiné pozici. Protože byly ale pod ním nalezeny Baalův chrám a Chrám obelisků, bylo přeneseno sem. Centrální mozaika znázorňuje Bakcha, boha vína.

Přístav v Byblu vybudovali Féničané již v 1.tisíciletí př.n.l. a dodnes se používá. Při vybírání bahna během jeho prohlubování byly v horninách nalezeny zkameněliny ryb, mořských koníků a měkkýšů, staré až 100 miliónů let.

Atrakcí přístavu je rovněž "Pepkova rybářská hospoda" (Pepé). Fotografie na stěnách dokazují, že ji v minulosti navštívila řada celebrit - od Marlona Branda až po Václava Havla, od Brigit Bardotové až po Dášu Havlovou...