Co zařídit před cestou

Všechny důležité informace, které byste měli před odjezdem znát.
(David Melechovský, 5.červenec 2000)

Visum

Asi půl roku před cestou zažádejte o visum. Potřebujete k tomu dvě pasové fotografie, pas, jehož platnost trvá půl roku po ukončení cesty, vyplnit žádost, domluvit se nějakou řečí s úředníky ambasády na nábřeží. Pozor – žádosti vyřizují v prvním patře, přepážky v přízemí jsou pro Vietnamce. Ti jsou zvyklí na úřadě poslušně čekat hodiny. Slíbí vám visum za 10 dní, ale počítejte s tím, že příští tři měsíce budete chodit na ambasádu a bušit na dveře (úřední hodiny mají, ale nikdy se je nedozvíte, dveře zamčené, zvonek nemají) a ptát se znuděných úředníků. Potom Vám nabídnou vízum, ale na úplně jiný termín, než máte naplánovanou dovolenou a domluvené zalévání kytek. Nezbývá než přijmout. Dostanete do pasu nálepku s pěticípou rudou hvězdou a kopii formuláře, který jste vyplnili. Je určen pro pohraničníka na letišti. Víza se udělují na měsíc a tři měsíce, první stojí 1500 Kč a bohatě stačí.

Zdravotní pojištění

Samotné zdravotní pojištění Vám ve Vietnamu bude na kočku, zde je každý drobný zákrok kasírován v hotovosti a na ruku a to i při hospitalizaci. Dostanete potvrzení, které by měla pojišťovna proplatit. Už proto doporučuji větší finanční rezervu v US dolarech. Ke cti Vietnamského zdravotnictví je, že život zachraňující ošetření provedou, i když jste zrovna bez peněz, a všechny moderní metody jsou zde k mání. Problém je, že domorodci musí vše zaplatit a často na to nemají, proto moderní léčbu nedostanou. Taková je tvář Vietnamského socialismu. Léky jsou volně k dostání bez receptu, často západoevropské výroby jsou chronicky známé léky.

Očkování

Jsem lékař a o této otázce mohu myslím promluvit zcela zasvěceně. Rozhodně doporučuji platné očkování proti tetanu, hepatitidě A a B (obvodní lékař, dnes v jedné injekci), kontrolu protilátek, případně přeočkování TBC (oddělení TRN dle bydliště). Týden před odjezdem nutno začít brát antimalarika (Lariam 1 tbl týdně, 8 tbl za 750 Kč, nutno užívat ještě měsíc po návratu), i když je malárie ve Vietnamu na ústupu pro dobrá preventivní opatření (vysušení bažin, prevence a léčba nemocných). Přesto nejlepší ochranou před moskyty je moskytiéra a repelent. Očkování proti břišnímu tyfu je vhodné. Očkování proti japonské encefalitidě se mi zdá jako racionální pouze při plánovaném pobytu ve volné přírodě, riziko není velké a očkovací látka má nepříjemné komplikace. Pokud Vás čeká více očkování, je nutné začít včas a vše svěřit jednomu odborníkovi, aby jednotlivé dávky naplánoval tak, aby navzájem nezpůsobili komplikace. Je třeba ke každé přistoupit s určitým časovým odstupem. Ostatní očkování nejsou potřebná dle doporučení mezinárodní zdravotnické organizace. Doporučuji návštěvu stomatologa k sanaci všech ložisek. Kdo má sklony tvořit mazovou zátku s uších, potom kontrola na ORL. Pokud máte chronickou chorobu, navštivte svého specialistu. Pro alergiky na pyl je potěšující, že obtíže by exotickým pyl dělat neměl, přesto s sebou vezměte dostatečnou zásobu antihistaminik. Po návratu se doporučuje vyšetření na parazity. Jaké léky s sebou?

Jaké léky s sebou? Především dostatečnou zásobu chronicky užívaných léků. Proti průjmu Imodium nebo Reasec. Případně také Endiaron nebo Endiform. Paralenové tablety proti bolesti a teplotě (ne Acylpyrin!). Rohypnol na překonání časového posunu (nekombinovat s alkoholem!!!). Obvaz a sterilní gázu – stačí 4 čtverce. Desinfekci (Jodisol pero). Glycerinové čípky proti zácpě.

Nyní budu bojovat proti některým pověrám. Rozhodně si sami neordinujte antibiotika. V rukou laika, jak je všeobecně velmi málo známo, mohou být velmi nebezpečná! Především to platí pro tak zvaná širokospektrá antibiotika. Ty jsou nejvíce riskantní. To není doktorská latina, ale zkušenosti a dobře míněná rada. Kolikrát již jsem byl žádán o recept na antibiotika na cestu. Znovu opakuji, léčiti jimi lze nemocného, ne je ordinovat preventivně, nikdy nevíte přece jaká. Rozhodně širokospektrá antibiotika nejsou „na vše“! Totéž se týká lokálních antibiotik v masti. Rozhodně nepatří do rány a jejich indikace je velmi omezená. Kdo ví, že Framycoin v ráně může způsobit hluchotu ? Zdravotní rizika

Kupodivu nejčastějším onemocněním cestovatelů v tropech je nachlazení! To je způsobeno urputnou snahou ochladit se, tedy kostkami ledu, ledovou sprchou, studené zábaly a především ta vražedkyně průdušek – klimatizace. Zapomenou přes noc klimatizaci nastavenou na maximum je jistota zánětu průdušek s dráždivým kašlem. Používejte ji co nejméně! Vietnamci jsou klimatizací posedlí a mají pocit, že aby cizinci přišli do jejich restaurace (autobus, nádraží, …), musí tam být maximálně 15 stupňů. Právě ty přechody mezi chladem a horkem tělo snáší nejhůře.

Další místní atrakcí pro cestovatele jsou průjmy. Každý Evropan, který poprvé přijede do tropů dostane průjem. Ten je způsoben kmeny Escherichia coli, které sice u nás také máme všichni, ale trochu jiného typu. Než si tělo stihne vytvořit nové protilátky, čeká takového nešťastníka jeden nebo dva dny na toaletě se zeleným odstínem v tváři. Je zajímavé, že toto prodělá cestovatel jen jednou v životě, ať jede příště kamkoli. Tento průjem není vhodné nijak léčit, odezní sám. Jen je nutné dbát na hydrataci. Zcela jiný případ je průjem s odchodem většího množství krve. Zde doporučuji neváhat s návštěvou lékaře. I zde jsou kolegové, kteří studovali v Čechách, spojení poskytnu na požádání.

Dehydratace se kromě žízně hlásí únavou, malátností, bolestí hlavy, zvracením, suchým jazykem a sníženou elasticitou kůže. Riziko je velké a následky mohou být kruté! Pozor, Vietnamská káva je dobrá, ale dehydratuje.

Pitná voda

Pokud se týká pitné vody, zcela jistě nezávadná voda je pouze vařená po dvacet minut, potom umírají i původci měňavkové dysenterie. Vhodná jsou desifectia pitné vody, v dostání v lékárně. Myslím, že je zde ale všude dostatek kvalitní pitné vody v lahvích (pozor na neporušený uzávěr ! ), minimálně výrobky firmy Coca-cola Vás budou pronásledovat všude. Platí také zásada, že je lepší riskovat vodu nejasné kvality, než dehydrataci. O riziku z kostek ledu, zmrzliny atd se snad není třeba zmiňovat. Loupané ovoce nebo právě otevřený kokosový ořech jsou zdrojem nezávadných tekutin i v terénu.

Ostatní

Další rizika, choroby a jejich popis jsou velmi důkladně pro laika popsány v Lonely Planet. Pokud jsou nejasnosti, jsem ochoten přispět svoji radou via e-mail (možno i z Vietnamu!). Co dále s sebou a co nechat doma?

Spoustu triček a spodního prádla. Rezervu peněz. Sandále. Dalekohled. Walkmana. Videohru (let a cestování autobusem jsou strašná nuda). Kompas. Fotoaparát! (nesnažte se filmy ukrýt před RTG zavazadel na letišti, to prostě neprojde a moje filmy žádnou újmu neměly, je to bezpečně technicky na úrovni, i když to nevypadá). Plavky. Svetr. Repelent. Opalovací krém. Telefon na českou ambasádu v Hanoji (8454131). E-mailovou adresu, přes kterou budete komunikovat s domovem.

Doma rozhodně ponechejte vysoké kožené boty. Vařič a nádobí. Ponožek užijete jen do společnosti. Zbraně všeho typu a marihuanu. Potraviny. Jakákoli videa a všechny publikace exilových Vietnamců. Balíčky od Vietnamců v Čechách. Pornografii.

Další podrobnosti: http://ms.vfn.cz/~chir/vietnam/vietnam.htm