doprava po Vietnamu

(David Melechovský, 28.březen 2000)

Autobus

V každém turistickém centru jsou malé cestovní kanceláře, které nabízejí levné cestování v dobrých klimatizovaných autobusech s průvodcem. Nutno podotknou, že i když je dolarová nabídka určena pro cizince, využívá jich i domorodé obyvatelstvo. Týká se to dopravy mezi jednotlivými městy, ale i organizovaných výletů do nejobvyklejších cílů s anglicky mluvícím průvodcem, které cestovní kanceláře všude nabízejí – jsou velmi laciné a výhodné! I když trochu mohou působit mastňácky, zkušenosti průvodce jsou neocenitelné, doprava často jinak nerealizovatelná a na vlastní pěst by jste třetinu zajímavostí minuli a ke třetině by jste se nedostali. Cestování je na úrovni a relativně rychlé (30 km/h) a pohodlné, zastaví vám k občerstvení – autobus zajede do zřejmě předem určeného dvora, zavře se za ním brána a vy jste uvedeni do skromného doupěte firmy Coca-cola. Řidiči ve chvilce rozeberou motor vašeho autobusu, přičemž znejistíte. Zůstaňte v klidu, vědí přesně co dělají.

Cestování domorodým "linkovým" autobusem je nezapomenutelný zážitek. Sedadla jsou úzká, protože se středoevropským standardem velikosti pozadí se nepočítalo. Okamžitě se stanete středem pozornosti, ale nedovíte se proč, protože se nedomluvíte. Budete cestovat zcela zanedbatelnou rychlostí v pojízdné sauně , ve které se paříte společně s domácím zvířectvem. Tento zážitek si zcela jistě lze nechat ujít.

V městské dopravě v Hanoji si budete připadat doma, protože právě jediným pozdravem domova v této zemi vám budou Karosy v zoufalém stavu na linkách, o kterých nikdy nevíte, kam směřují, což nepostrádá jistý půvab. Přesto si myslím, že se lze dosti dobře pohybovat po městě i bez nich.

Vlak

Když poprvé spatříte Vietnamský vlak, zcela jistě vás napadne myšlenka o transportu vězňů. Okna jsou zamřížovaná a pomalu se sunoucí vlak městem je obklopen zaměstnanci drah, kteří ho chůzí doprovázejí. Vlaky jsou pomalé, jako vše v této zemi. Zaplatíte za ně mnohem více, než domorodec. Ve městě jsou koleje obklopeny slepovanými domky svých chudých obyvatel, vstupní dveře jsou několik milimetrů od kolejí, proto je cestovní rychlost po městě prudce pomalejší než chůze. Závory fungují tak, že z vlaku vystoupí poučená osoba, vysune bránu hradící ulici a počká, až vlak přejede. Přesto si myslím, že tento způsob cestování je doporučitelný. Cesta z Hanoje do Saigonu trvá 26 nebo 44 hodin. Co Vás nezabije, to Vás posílí. Železniční síť i počet spojů jsou omezené.

Letadlo

Vnitrostátní linky jsou provozovány domácími Vietnam Airlines s moderními letadly (A 300, B 737), letenky jsou bez problému k dostání v kancelářích této společnosti ve větších městech nebo v cestovních kancelářích. Neslyšel jsem o problémech s jejich užití, snad kromě ceny, která odpovídá uvedené v Lonely Planet. Autobusová doprava organizovaná cestovními kancelářemi je na velké vzdálenosti mnohem výhodnější (polovina až čtvrtina ceny).

Automobil

Jen člověk neznalý poměrů plánuje cestování autem, které chce sám řídit. To zde vyžaduje zcela jiný způsob jízdy a zkušenosti, než na jaké jsme zvyklí. Automobilů je zde málo, jsou to většinou vozy zahraničních delegátů, které se pomalu posunují mezi houfy zuřivě kličkujících motorek a kol. Pravidla nejsou, ale nebezpečí číhá všude. Nelze, než tento způsob dopravy důrazně nedoporučit.

Taxi

Taxíků je ve velkých městech dostatek, jsou cenově mírně lacinější než naše a řidiči jsou slušní. Nesmlouvá se.

Motorka, Honda om

Nejvyužívanější prostředek domorodců. Jezdí rychle, šikovně a velmi ostražitě. Jediná pravidla, která se respektují, je jízda vpravo a semafory (u každého stojí policista a tváří se velmi tvrdě). Byl jsem svědkem vcelku drobné kolize dvou motorek, nikdo nebyl zraněn. Situace se řešila tak, že se seběhl dav, řidiči se začali velmi hlasitě hádat. Dav rozhodl o vině toho, kdo méně důrazně křičel. Policii volá jen hlupák. Zabaví Vám motorku, na kterou je domorodec odkázaný, do formálního uzavření případu. Půjčit motorku si lze kdekoli za celkem přijatelný peníz, přesto tento způsob doporučuji jen velmi šikovným a zkušeným. Zde jezdíte stále obklopeni v koloně ostatních jednostopých vozidel kolo na kolo a velmi rychle. Většina strojů na ulici jsou Hondy s automatickou převodovkou v dobrém stavu. U silnice na každém druhém rohu sedí na bobku chlapík, který Vám za 500 dongů slepí a nahustí pneumatiku či pomůže s opravou. Je to jeho obživa. Na venkově by jste se ocitli v těžko řešitelné situaci. Motorky se parkují tak, že opět na každé ulici vždy v dohledu je osoba, která Vám stroj hlídá za 500 dongů, na motorku dostanete stvrzenku. Službu využívejte, je laciná a nedoporučuje se nechávat motorku bez dohledu nikde! Jednou jsem na ulici u nějakého chudáka zahlédl českou Babetu v zoufalém stavu. Velmi časté, ale málo ceněné jsou Simsony a ukrajinské motorky.

Honda om – tak se říká cestování s taxikářem na motorce, odvozeno od nejčastějšího názvu stroje. Jsou laciní a všude nabízejí své služby. Každý se zde živí, jak může. Cenu smlouvejte předem!

Jízdní kolo

Zde používají pouze děti nebo starší ženy. Lze si jej pronajmout asi za 5000 dongů na celý den na každém druhém rohu. Jsou to staré čínské rozvrzané posilovací stroje, ale svoji službu udělají. Doporučuji pro cizince jako nejbezpečnější a nejefektivnější způsob dopravy po městě. Jedou jsem píchl pneumatiku, okamžitě jsem byl obklopen snaživci, kteří se ji snažili dohustit. Protože jsem nebyl daleko, vrátil jsem ji majiteli, který se omluvil a okamžitě mi dal jinou. Byl to milý člověk, který každý den po celý život sedí u svých pěti kol, které půjčuje. Kola se parkují jako motorky. Pokud ho někde necháte stát bez dozoru, okamžitě Vás někdo upozorní, že si koledujete o jeho ukradení. Jezděte zcela vpravo a každý svůj úmysl o změně směru dávejte velmi zřetelně najevo!

Pěšky

Pěšky po chodníku ve Vietnamu chodí pouze cizinci. Ve čtvrti úřadů jsou chodníky zcela vylidněné, i když silnice jsou narvané motorkami. Proč, to nevím. I když je horko a vlhko, chůze mi nedělala obtíže a skýtá více času pozorovat okolí či se orientovat v ulicích, než když jste vlečeni tekoucím proudem motorek. Jen se na delší okamžik nezadívejte na nabídku některého obchodu či pouličního prodavače, jinak se stanete obětí jeho obchodnické vášně. V centru měst jsou chodníky plné zaparkovaných motorek a Vám nezbývá, než jít vozovkou, přičemž se kolem Vás těsně míhají rychle jedoucí motorky. Choďte opatrně při kraji vozovky, je li vám život milý. Zvláště zpočátku si na to člověk pomalu zvyká a ohrožuje se na životě. Bůh s Vámi. Přecházení silnice je zde zvláštní fatální záležitost. Zastavte se na okraji vozovky, významným pohledem dejte jasně najevo, že hodláte vstoupit. Přechody pro chodce zde mají pouze estetickou hodnotu. Pomalu se suňte stálou rychlostí dopředu, ať se děje , co se děje! Nikdy nezastavujte a nevracejte se, nezrychlujte. Řidiči motorek nikdy nezpomalí, ale budou se Vám snažit se vyhnout. Vaše poloha za okamžik pro ně musí být jednoznačně určena. Ocitnete se v rychlém proudu řvoucích strojů. Hodně štěstí.

Cyklo („syklo")

Tak je zde pojmenován prostředek poháněný silou cyklisty, který sedí za vámi a Vás sedící na sedadle před sebou používá jako živý štít k odstrašení překážejících. Připadal jsem si jako buržoazní parazit, když astenický Vietnamec za mnou urputně tlačil do pedálů. Tito provozovatelé, jejichž cyclo je často jediným majetkem i domovem ( na něm přespávají ) , jsou často venkované, kteří přicházejí do města za štěstím. Jízda od West Lake k Hoam Kiem (asi 4 km) mě stála 15000 dongů (30 Kč). Ani moje domorodá přítelkyně mi nevěřila, že jsem tuto cenu usmlouval Jsou všude a cinkají na svůj zvonec, což přidává zvukům ulice nádech orientu.

David Melechovský, původní text můžete najít zde

Další podrobnosti: http://ms.vfn.cz/~chir/vietnam/vietnam.htm