Ha Long

Názvem Ha Long neboli Dračí zátoka je označováno území, ležící při ústí Červené řeky. Z vody tady vystupuje kolem 3000 malých ostrůvků a skalisek, vytvářejících nezapomenutelnou scenérii.
(Zdeněk Španihel, 19.září 2005)

Záliv sestupujícího draka Názvem Ha Long neboli Dračí zátoka je označováno území, ležící při ústí Červené řeky. Z vody tady vystupuje kolem 3000 malých ostrůvků a skalisek, vytvářejících nezapomenutelnou scenérii.

Toto místo má ale díky své poloze také strategický význam, o němž věděli nejen Francouzi, kteří jej používali od 2.poloviny 19.století, ale již staří Číňané, kteří Vietnam ovládali od 3. do 10.století. Tenkrát také vznikla legenda, díky níž přišel záliv ke svému jménu. Podle ní poslali Číňané draka, který se právě zde snesl na zem a vzniklé díry se zaplnily vodou. Ha Long tudíž v překladu znamená "místo, kde drak klesl do moře".

Záliv o velikosti 1400 km2 se dostal v roce 1994 na seznam přírodního bohatství UNESCO a od té doby je zdrojem příjmů v této oblasti především turistika. O tom svědčí například počet lodí v přístavu v Halong City, které dnes už čítá téměř 500 000 obyvatel.

Některé z ostrůvků a skalisek mají svá pojmenování, většina jich je však bezejmenných. V zálivu kromě toho leží asi stovka jeskyní. Pouze dvě z nich jsou ale otevřené.

Nebeská jeskyně (Dong Thien Cung) má plochu 2000 m2 a je přístupná pro veřejnost od roku 1997. Dva roky předtím provozoval individuální výlety do jeskyně jeden z místních farmářů.

Domky rybářů.. Uprostřed zátoky lze spatřit domečky na kůlech, od kterých každé ráno vyplouvají rybáři. Asi sedmdesát rodin dostalo povolení si zde vybudovat svá "obydlí".

Po dopolední projížďce po Dračí zátoce a po obědě na lodi, sestavené z mořských darů (tygří krevety, smažené chobotničky, pečená ryba) se vracíme na letiště do Hanoje. Prakticky po celou cestu sledujeme čilý ruch na rýžových polích, která se táhnou po obou stranách silnice. Jedna vesnice navazuje bezprostředně na druhou, takže pole nikdy nekončí.

Půdu si zde farmáři pronajímají na 25 let a přibližně 1/3 úrody musí za to odevzdávat státu. Způsob hospodaření je velmi primitivní, ale v případě rýže není zřejmě ani žádná velká mechanizace možná a vzhledem ke značnému počtu mladých pracovních sil také navíc zbytečná. Jako pole se využívají i části říčních koryt, která bývají v létě pod vodou. Další "zajímavostí" je to, že přímo v polích se nachází malé hřbitovy, přesněji řečeno skupinky hrobů, jejichž náhrobky působí v krajině velice malebně.