Kyjev – praktické informace na cestu

 

Vízum:

Ukrajina v roce 2017 zrušila vízovou povinnost pro občany ČR bez časového omezení. Toto opatření umožňuje vstup a pobyt na území Ukrajiny bez víza v délce maximálně 90 dnů během jakéhokoliv 180 denního období. V případě pobytu za účelem zaměstnání, trvalého pobytu, sloučení rodiny, studia nebo pobytu převyšujícím 90 dnů je nutno požádat o příslušné vízum. Proto je dobré si ohlídat, abyste při vstupu do země dostali do pasu razítko. Pokud do Kyjeva přiletíte, tak razítko určitě dostanete.

Jak se dostat z kyjevského letiště do města:

V Kyjevě jsou dvě letiště, většina mezinárodních letů lítá na Boryspil (KBP). Kromě tohoto letiště je tu ještě Zhulyany (IEV), hlavně pro krátké lety a low-costy. Po průchodu celníkama na Boryspilu budete hned atakování taxikáři či jinými podivnými existencemi. Doporučuji si jich nevšímat. Pokud chcete jet taxíkem, domluvte si to u speciálního stánku v hale vedle informací. A nebo jeďte Uberem. Tazíky jsou obecně v Kyjevě levné, ale vždy je dobré si vše domluvit předem.

Z letiště Boryspil je možné jet i speciálním autobusem (Sky Bus). Cesta na konečnou, to je na Hlavní železniční stanici, trvá hodinu a stojí 100 UAH. Můžete ale ještě vystoupit zhruba v půlce cesty, kde je metro Charkivska. Cesta pak bude stát 60 UAH.

Z letiště Zhulyany je možné se do města dostat autobusem č. 169.

Městská hromadná doprava:

Za páteřní způsob dopravy po městě můžeme považovat metro. Má tři linie, většina stanic se nalézá na pravobřežní straně Dněpru, ale červená a zelená linie okrajově zasahuje i na východní část města za řekou. Pro většinu turistických míst ve městě je použití metra dostatečné, ale pamatujte, že stanice jsou od sebe dále, než v Praze, takže určitě budete hodně chodit pěšky. Cena za metro je 8 UAH a po zaplacení můžete jezdit jak dlouho chcete (včetně přestupů). Platí se do průchozího turniketu (podobného těm, které byly kdysi v Praze) v podobě plastového kolečka (žetonu/tokenu), který si koupíte v kase nebo případně z automatu (tam můžete ale platit jen 10 UAH bankovkou). Na řadě míst (nevím, jestli všude) mají i speciální turnikety, kde můžete zaplatit přímo platební kartou (bezkontaktní). To je asi nejlepší, protože na koupi žetonu si také můžete vystát pořádnou frontu.

Jako i v jiných ukrajinských nebo ruských městech zde narazíte na maršrutky, malé autobusy jezdící po pravidelných linkách. Jsou rychlejší než autobusy a zastaví vám skoro všude. Nevýhoda ale je, že musíte být obeznámeni s jejich trasami. Cena se obvykle pohybuje 5-7 UAH. Ve městě jezdí i autobusy, trolejbusy a ve staré čtvrti Podíl jsem viděl i staré dobré české tramvaje T3.

Můžete pochopitelně použít i taxi nebo Uber. Obecně platí to, co bylo řečeno u cesty z letiště.

Ubytování:

Asi nejjednodušší bude podívat se na možnosti přes booking.com. Věřím, že každý si zde najde to, co potřebuje. Jen nemůžete úplně věřit tomu, co je na bookingu napsáno. Týká se to hlavně platební metody. Pokud nebudete mít vyloženě dražší ubytování, může se vám snadno stát, že se platí jen hotovostí, přestože booking potvrzuje platbu kartou jako možnou. To samé platí o jazycích. Je možné, že jinak než rusko-ukrajinsky-česky se nedomluvíte. Výsledná kvalita servisu bude hodně záležet na tom, kolik budete chtít zaplatit, jak už to tak bývá.

Mobil, Internet:

Ukrajina není EU, takže musíte počítat s jinými sazbami za mobil. Mne operátor upozornil, že budu platit 35 Kč/min za volání do ČR, hovor budu přijímat za 18 Kč/min, sms stojí 9,6 Kč a mms 16,6 Kč. S nalezením free hifi asi nebudete mít problém, já jsem s oblibou používal řetězce Aroma Kava.

Peníze:

Na Ukrajině se platí hřivnami. Nesmí vás ale zmást, že o své měně mnozí domácí hovoří jako o rublech. Holt vazba na Rusko a nostalgie na CCCP je stále silná. Oproti české koruně je místní měna inflační, o čem dobře hovoří vývoj hřivny. Ke konci roku 2018 jste za nákup 1 hřivny potřebovali 2,5 Kč, o rok později už jen 1,5 Kč a v současné době je to kolem 0,8 Kč. V centru města je velké množství směnáren, kde snadno vyměníte eura, dolary, libry a ruble. Na českou korunu bych se moc nespoléhal. Pochopitelně můžete peníze vybrat i z bankomatů, kterých je dost. Pokud do Kyjeva přiletíte, vyměňte si na letišti jen nezbytné množství peněz, protože tam místní šmejdi mají hodně nevýhodný kurz (cca o 10-20% horší).

Kuchyně:

Pokud máte nějaké zkušenosti s ruskou nebo polskou kuchyní, nebude vám ta ukrajinská úplně neznámá. Mezi nejznámější polévky jednoznačně patří boršč (národní jídlo, podobně i v Rusku a Polsku), dále lze jmenovat soljanku nebo studenou zeleninovou polévku okrošku. Určitě se potkáte i s varenyky, plněnými taškami, které mohou mít v útrobách různé věci, od brambor, masa (podobně jako ruské pelmeně), zelí až po sladké náplně jako je tvaroh nebo různé ovoce. Podobně jako v Polsku můžete jíst holubky, zelné závitky naplněné směsí masa a rýže. Další závitky smažené na oleji se nazývají čebureky a opět mají různé náplně. Zamotané palačinky nejrůznějších náplní nejsou ruské bliny, ale ukrajinské mlynci. Nesmíme zapomenout na nejrůznější druhy kaší, hodně oblíbená je pohanka. A pak samozřejmě salo, syrové vepřové sádlo, jakýsi druh špeku. Hodně oblíbené. K pití pivo, řada domácích značek. Pil jsem černihivske a dalo se to. Víno Ukrajinci pěstují hlavně na Krymu, což je nyní dosti problematické. Ostatně místí stejně asi budou dávat přednost kořalce. Místní verze vodky se nazývá gorilka. Dále se můžete setkat s kvasem, ale i medovinou. A nezapomeňme na vodu. Doporučuje se pít balená. Chemicky bude voda z vodovodního řadu asi v pořádku, senzoricky už to může být slabší.

Elektrická zásuvka:

Neměli byste mít problém. 220 voltů, dvou pinová zásuvka, ale bez uzemnění

Jazyk:

Na místě pochopitelně nejvíce uplatníte ukrajinštinu a ruštinu. Ukrajinština mi osobně připadá, jako když někdo špatně mluví rusky a plete do toho česká nebo slovenská slovíčka. Lze říci, že pokud ani jeden z těchto jazyků neovládáte, česky to nakonec možná dáte. Abyste si ale něco přečetli, musíte ovládat azbuku. Ukrajinská verze je od té ruské trochu odlišná, ale pokud umíte ruskou verzi, tak si s ukrajinskou poradíte. S angličtinou to budete mít o dost složitější. V nějakých turistických místech se asi někdo anglicky mluvící najde, ale moc na to nespoléhejte.

3 637 x shlédnuto
About Milan Dvořák 287 Článků
Milan Dvořák je aktivní cestovatel již od mládí. A to už je setsakramentsky dávno 8-) Žil a pracoval v Jižní Koreji a USA. Aktivně procestoval především Asii, přidal k tomu něco z Ameriky a Afriky. Evropa se nepočítá. Rád fotí a filmuje. Zakladatel Poutníka.

1 Zpětné odkazy & Pingbacks

  1. Černobyl – praktické rady na cestu -

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..