Istrijský poloostrov patří mezi nejbližší místa, kam míří turisti z České Republiky za koupáním. Pokud ale již ujedete stovky kilometrů, je škoda pouze relaxovat u moře či navštěvovat přímořská turistická centra, jako je např. Pula, Rovinj nebo Poreč. Při cestě za koupáním můžete projet vnitrozemím ostrova přes Pazin nebo i cestou přes nádherné město Labin. Můžete se podívat i na naše video.
Labin tvoří trochu netypické „souměstí“ s přímořským rezortem Rabac na východní straně istrijského poloostrova. Vzdálenost je to sice pouhých 5 kilometrů, ale zároveň o více jak 300 výškových metrů výše, což se ne každému návštěvníku pobřeží chce absolvovat. Pokud spadáte do této kategorie a nemáte auto, nezoufejte, lze se tam z Rabacu dostat i autobusem (v sezoně jezdí cca každé 2 hodiny). A zpátky se můžete dát pěknou procházku z kopce a ještě při tom navštívit u vodopádu a jezírek.
Místní nemají úplně jasno, kde se nachází střed města, ale většina turistů si s tím asi nebude moc lámat hlavu, protože je bude zajímat převážně historické městské jádro zvané Stari Grad. Sem se nejsnadněji dostanete renesanční bránou sv.Flora z Titova náměstí. Místo stále vypadá tak, jakou podobu mohlo mít i před půl tisíciletím. Za tuto dobu systém úzkých radiálních uliček neprošel zásadní změnou a stále zde tak můžete najít dlážděné uličky, malá náměstí, průchody či spojující schodiště. Okolo vás se budou rozkládat renesanční a barokní městské paláce a nejrůznější církevní stavby, jako např. gotický kostel Narození Panny Marie z 15.století, v kterém je několik cenných obrazů benátských mistrů. V řadě starých domů se dnes nalézají muzea. Jejich návštěvou získáte hned dvojí užitek. Jednak z blízka uvidíte staré paláce, Battiala-Lazzariniů (18.století; je zde Národní Muzeum), Scampiů (16.století), Vlačić-Frankovićů (podle tradice rodný dům Matthiase Flacia Illyricuse, viz dále), Manziniů, Negriů (17.století) a pak navštívíte řadu zajímavých expozic (historické, etnografické, archeologické, hornické). Až budete opět branou opouštět historické opevněné jádro, povšimněte si městské lodžie obnovené v 18.století, kde je dnes lapidárium.
Labin je opravdu staré sídlo. Bylo osídleno Římany pod názvem Albola. Ve středověku bylo město pod vlivem šlechty z Pazinu, od 15.století pod Benátčany, které na konci 18.století vystřídala habsburská monarchie. Vývoj byl podobný dalším istrijským místům (Itálie, Jugoslávie až po Chorvatsko). Za zmínku stojí hornická rebelie v roce 1921 a krátké vytvoření labinské republiky. Jak to asi tak mohlo dopadnout, že. Nejznámějším labinským rodákem dozajista byl Matthias Flacius Illyricus ze 16.století, myslitel, filolog, historik a církevní reformátor, který kvůli svým názorům musel prožít většinu svého života v Německu, kde se stal spolupracovníkem Luthera a po jeho smrti dokonce vůdcem konzervativního křídla luteránů.
Pokud budete v Labinu na konci léta (srpen-září), můžete navštívit i nedalekou vesnici Dubrova, kde se již skoro půl století konají sochařská sympozia. V parku si můžete prohlédnout díla vzniklá z těchto setkání domácích i zahraničních umělců.
Napište komentář