Antigua a Barbuda

 
pohled s mapkou Antiguy
pohled s mapkou Antiguy

Poznámky a zajímavosti:

► Antigua a Barbuda (dále jen Antigua) je jedním z nejznámějších a nejturističtějších ostrovů Karibských Malých Antil (po Barbadosu a Martiniku), ovšem tomu též odpovídá situace… – mě osobně se mnohem více líbilo v těch „Bohem zapomenutějších“ končinách. Antigua je vhodná především na plážování, zábavu v turistických resortech nebo aktivity spojené s mořem (lodní výlety, šnorchlování a potápění v korálových útesech). Přitažlivější především pro přírodozpytce je pak rozhodně Barbuda.

► Kromě hlavního ostrova Antigua a spousty okolních ostrůvků a ostrůvečků je nedílnou součástí státu též ostrov Barbuda a ostrůvek Redonda, které jsou oba dependencemi s omezenou samosprávou.

► Hlavním městem je St. John’s, které leží na severozápadním pobřeží. St. John’s je v podstatě jediným městem ostrova, které si zaslouží pojmenování město. Není sice nijak krásné nebo příjemné, ale jsou zde veškeré úřady, přístavy, obchody, pošty, několik kostelů, markety, banky, sídlí zde spousty nejen místních ale i zahraničních společností. St. John’s není žádným turistickým lákadlem, přesto je po právu hlavním městem.

► Antigua je pro nás Středoevropany (a nejen pro nás) až příliš drahým špásem. Ubytování, stravování, vstupné, upomínkové předměty a spousty dalších záležitostí zatíží kapsu poměrně značně.

► Antigua byla osídlena již v pravěku (archeologické nálezy Arawaků z roku okolo 2400 př.n.l.). Pro Evropu Antiguu objevil K. Kolumbus při své druhé cestě (1493).  Antigua postupně šla ze španělských rukou do britských, francouzských až znovu skončila u Britů. Barbuda je s Antiguou spjata od roku 1674 a Redonda od roku 1872. V éře kolonie Závětrných ostrovů byla Antigua prezidencií tohoto celku. Roku 1967 získala Antigua vnitřní nezávislost jako přidružený stát Velké Británie a roku 1981 pak plnou nezávislost. Většina obyvatel je spokojená s nezávislostí, na druhé straně však přiznává, že jim za Britů bylo lépe. Barbuda se pokouší získat separátní nezávislost. Dějiny a „politický“ vývoj Redondy jsou ještě poněkud pikantnější a zajímavější, jelikož si ji nárokuje hned několik „obyčejných“ lidí jako své vlastní království…

► Hlavním artiklem je turistický ruch (okolo 70%), cukrová třtina a jiné tropické plodiny (mango, melouny, batáty), významná je výroba rumu a rafinérie ropy.

Nelson Dockyard
Nelson’s Dockyard

► Na kdoví jaké památky je Antigua příliš mladá, jedinou větší historickou zajímavostí mezinárodního významu je zřejmě jen Nelson Dockyard ležící nedaleko English Harbouru. Nejde sice o nijak ukrutně „evropsky“ starou historii, přesto jsou doky admirála H. Nelsona na Karibské poměry významnou památkou. Města jsou na naše evropské poměry celkem fádní, nezajímavá a naštěstí velmi malá.

 

Důležité informace před cestou:

Pro vstup na Antiguu občané EU nepotřebují víza. Při příjezdu na ostrov se vyžaduje zpáteční jízdenka nebo letenka a adresa, kde budete bydlet. Po mně osobně nikdo nic nechtěl a odbavení bylo velice jednoduché. Pro všechny případy je dobré mít v zásobě adresu nějakého hotelu (nejlépe najít jakoukoli na internetu). Rozhodně nikdo nikdy nebude kontrolovat, kde skutečně bydlíte. Vhodné je nezmiňovat se o kempování, které je zakázané nebo přísně zakázané téměř v celém Karibiku.
Při příjezdu a odjezdu z Antiguy se platí se v přístavu 45 EC$ a na letišti 50 EC$ taxy.

 

letadla DHC-8 společností Caribbean Sun a Caribbean Star na V. C. Bird Airport
letadla DHC-8 společností Caribbean Sun a Caribbean Star na V. C. Bird Airport

Mezinárodní doprava:

Antigua má veliké dvoudráhové mezinárodní letiště Vere Cornwall Bird International Airport (kód ANU) – bývalé americké vojenské letiště, které leží východně od hlavního města St. John’s – na severovýchodním pobřeží u městečka Coolidge. Letadla odsud létají nejen do zbytku Karibiku a Severní Ameriky, ale i do Evropy. Nejlepší spojení je zřejmě přes Londýn společností British Airways. Zpáteční letenka vychází 27 – 30.000Kč (2013). Nejlevnější je rozhodně cesta s American Airlines, ta stojí okolo 24.000 Kč, ale krom jednoho přestupu v Evropě je druhý v USA, takže je třeba amerických víz.
K dopravě mezi ostrovy Karibiku lze až na jednu výjimku využít jedině leteckou dopravu – z letiště V. C. Birda létají pravidelné spoje na Americké i Britské Panenské ostrovy, Portoriko, Trinidad, Tobago, Svatý Vincent, Svatou Lucii, Svatý Bartoloměj, Barbados, Anguillu, Dominiku, Grenadu, St. Kitts, Nevis, Guadeloupe, Sint Maarten, Montserrat, do Dominikánské republiky atd. Všechny vnitrokaribské lety jsou velmi drahé, včetně takových, které trvají třeba jen 15 nebo 20 minut. Ceny jsou nesrovnatelné s létáním v Evropě a navíc je značný rozdíl mezi letenkou jednosměrnou a zpáteční. Jednosměrná je mnohem dražší a to nejen relativně, ale většinou i v absolutních číslech (příklad: jestliže zpáteční letenka stojí např. 100 USD, jednosměrná může být klidně za 120 nebo i 150 USD).
Barbuda má mezinárodní letecké spojení jen se Svatým Martinem a Svatým Eustachem (ostrovy bývalých Nizozemských Antil).

katamarán společnosti Opale Express spojující Antiguu s Montserratem
katamarán společnosti Opale Express spojující Antiguu s Montserratem

Antigua má též lodní spojení s Montserratem – donedávna to byla jediná doprava na Montserrat (kromě helikoptér), jelikož byl tento britský ostrov celých 8 let bez letiště (původní letiště pohřbila zdejší sopka). Přístav odkud odjíždí katamarány, se velmi obtížně hledá – je poměrně daleko ze St. John’s, nic tam nejezdí a po celou cestu není ani jediná cedule!!! Je třeba vyrazit z města severním směrem a obejít celý záliv Green Bay (v němž leží hlavní město) ulicí Dickenson Bay, na samém konci je přístav. Nevím, jak se oficiálně jmenuje, ale místní mu neřeknou jinak než Deep Water Harbour (pozor na záměnu s Deep Bay, což je na protilehlém břehu zálivu a ještě mnohem dál). Hned u vchodu do přístavu už se lze doptat, po cestě je situace horší.
Plavba rychlostním katamaránem trvá něco málo přes hodinu a stojí 100 EC$ (nebo 140 EC$ zpáteční) + 45 EC$ taxy. Pokud plánujete cestu na Montserrat, je třeba počítat s tím, že odsud vede cesta jedině zpátky na Antiguu nebo na Sint Maarten, jiné dopravní spojení Montserrat nemá.

 

Vnitrostátní doprava:

Na Antiguě  jezdí poměrně dost autobusů a mikrobusů (velké autobusy, které jezdí zde, jsou obvykle v Karibiku velmi výjimečné). Většina spojů vede z, do nebo přes St. John’s, avšak často je zde třeba přestupovat mezi dvěma autobusovými nádražími – jedno je na severovýchodě města (východní nádraží) a druhé na jihozápadě (západní nádraží). Přes město autobusy nejezdí. Ceny jízdenek jsou různé a dost záleží na náladě a rozpoložení řidiče. Spíš na tom jak velkou pokladničku ve Vás vidí… Když jsem jel ze St. John’s do English Harbouru, platil jsem 6,50 EC$, když jsem jel druhý den zpět stejnou cestou, platil jsem 3,50 EC$. Naprosto hloupé je, že autobusy jezdí více méně jen po hlavních silnicích a tak někdy i významná turistická místa jako je např. Dickenson Bay a Runaway Bay (se spoustou turistických resortů a donedávna i delfináriem) jsou naprosto bez spojení. Obdobné je to i s přístavy, které leží na okrajích St. John’s. Nutno podotknout, že se nejedná o krátké, nýbrž několikakilometrové tratě! Z nějakého nepochopitelného důvodu na Antiguě panuje docela značné informační vakuum a informační chaos a nejinak je to i s dopravou. Navíc mě osobně se často stávalo, že informace, kterou mi někdo sdělil, byla naprosto obrácená… Když se na cokoli zeptáte, máte 50%ní šanci, že to tak je. Na pěší turistiku Antigua příliš není, cesty, horko a dusno jsou velice únavné, navíc tak nějak chybí i to malebné prostředí. Je možné půjčit si auto, ale rozhodně nejde o žádnou láci. Ceny začínají na 40 US$ / den + 20 US$ za místní řidičák (prodává se v půjčovnách). Na Antiguě se jezdí vlevo a provoz především v hlavním městě je poměrně chaotický.

prostor před delfináriem v Mariha Bay, které doplatilo na to, že sem nejezdí žádná veřejná doprava - dnes již neexistuje
prostor před delfináriem v Mariha Bay, které doplatilo na to, že sem nejezdí žádná veřejná doprava – dnes již delfinárium neexistuje

Taxi lze využít především k dopravě do míst, kam nejezdí bus, ale ani to není nic laciného, je třeba domluvit cenu předem, protože pochopitelně něco jako taxametr je v Karibiku vzácnost. V okolí měst není problém zastavit taxík, ale v jiných místech budete asi odkázáni na náhodu nebo na přivolání telefonem.
Přesouvat se dá i autostopem, ale rozhodně to není až tak jednoduché jako na většině ostatních Karibských ostrovů. Dá se říci, že Antigua je jedno z nejhorších míst Malých Antil na autostop. Stopování je poněkud odlišné než u nás. Jednak je třeba stát na opačné straně silnice, jednak se nestopuje se vztyčeným palcem – stopuje se s nataženým ukazováčkem směřujícím mírně k vozovce! Je důležité, často však ne zrovna jednoduché najít si alespoň trochu přijatelné místo pro stopování. Tzn. místo ve stínu, aspoň tak přehledné, aby bylo možné zastavit a především místo, kde nesplynete s davem, a řidič vás uvidí. Antigua je placka a tak je na rozdíl od ostatních hornatých ostrovů obydlená téměř celá a téměř všude, proto se všude kolem silnic běžně tvoří hloučky. Když si stoupnete někde poblíž civilizace, je pravděpodobné, že budete mít brzy návštěvu a tedy nulovou šanci něco zastavit. Dalším problémem je provoz – u velkých měst až příliš velký, než aby něco zastavilo a mimo hlavní silnice velmi slabý nebo vůbec žádný. Tam kde je frekvence aut bídná, jsem zkoušel i „finty“ jako na Anguille (stopovat uprostřed vozovky a postupně s blížícím se autem se přesouvat ke krajnici), ale tady to nezabírá. Zkrátka to chce trpělivost a štěstí.
K vnitrostátní dopravě je třeba počítat i dopravu na Barbudu… Možnosti jsou v zásadě dvě – letecky z V.C. Bird Airport na Antiguě na letiště Codrington Airport (kód BBQ) na Barbudě. V roce 2004 Carib Aviation létal 2x denně (letadlo z Barbudy se vracelo obvykle tak 30 min. po příletu), zpáteční letenka stála okolo 75 US$ a let trval asi 20 min. Je však třeba údaje aktuálně ověřit, situace se často mění někdy i dramaticky… V roce 2008 nový majitel Carib Aviation zrušil ze dne na den všechny lety, jelikož mu konkurence přetáhla kompletní posádku… Současná situace není známa. V roce 2013 zajišťuje letecké spojení svatovincencká společnost SVG Air, přesněji řečeno její pobočka Antigua Barbuda Montserrat Air (ABM Air). Létá 3x denně – 2 lety ráno a jeden navečer (a totéž zpátky), zpáteční letenka stojí 253 EC$ (2013).
Druhou možností je trajekt z přístavu Heritage Quay v St. John’s do River Dock na Barbudě. Cestu zajišťuje společnost Barbuda Express a trvá asi hodinu a půl. Loď odplouvá 5 dní v týdnu (úterý – sobota) a zpáteční jízdenka přijde na 240 EC$, tedy jen o málo levněji než letadlo. Společnost pořádá i jednodenní výlety po ostrově – lodí (do Frigate Bay Sanctuary) nebo taxíkem (památky Arawaků).
Na Barbudě není možnost veřejné dopravy. Jediným způsobem pohybu je taxík za cca 50 US$ na den. Další možností je pěší přesun nebo domluvit si denní trip se zmíněnou lodní společností (vyjde okolo 170 US$). Nevím jaká je možnost půjčení jízdních kol nebo autostopu, ale řekl bych, že Barbuda je tak málo civilizovaná, že s tím bude asi trochu problém.
Doprava na neobydlenou Redondu neexistuje, čili možnost je jedině charterový vrtulník nebo nějaká jachta. Ale kdo by směřoval na ostrov bez lidí a téměř i bez čehokoli dalšího.

 

Počasí, klima / oblečení:

Počasí na Antiguě je horké a vlhké, přesto však příjemnější než na jižnějších ostrovech Karibiku. Občas je cítit i osvěžující vánek, ale není to zdaleka dostatečné. Teplota, která se pohybuje přes den okolo 30 – 35 °C (v noci téměř totéž), je tady velmi nepříjemná, jelikož panuje tropické oceánské klima (nepříjemná je tedy spíš ta vlhkost). Chce to přece jen trochu omezit pohyb. Vítr se příliš nehýbe (kromě období „periody hurikánu“), stín na Antiguě je více méně výjimečný a totéž platí i o pralesích a horách (kde bývá lépe). Příjemně je chvíli tak okolo tří hodin ráno. Pokud si naplánujete nějakou neplážovou aktivitu, budete asi v jednom kuse zpocení, vyprané prádlo uschne, ale nikdy ne zcela do sucha… Ještě v devět hodin dopoledne, když teplota vyleze ke třiceti stupňům, je v trávě více rosy než u nás po ránu! Období dešťů může trvat i měsíce, ale je neškodné – většinou jde jen o několikaminutové lijáky. Bývá jich sice i více za den, ale mezi nimi je nádherně, každý takový déšť je možné často přečkat v suchu někde pod střechou (je-li kde) a většinou během jedné až dvou cigaret opadne. Jen výjimečně prší hodinu, dvě. V každém případě je dobré schovat se již při prvních kapkách – není dobré čekat, jestli se rozprší nebo ne. Někdy je to fakt průtrž mračen, která se zjeví z minuty na minutu!!! Zrovna na Antiguě jsem po cestě do Deep Bay zažil jednu takovou, která se spustila během pár sekund a za čtvrt hodiny už byla silnice 30 cm pod vodou!!!
Z oblečení je nesmyslné brát s sebou jakékoli teplé věci (ani noci nejsou chladné). Ani dlouhé kalhoty, ani mikiny nebo trika s dlouhým rukávem. Bohatě postačí bavlněná trika s krátkým rukávem, případně tílka (nejsou tolik vhodná kvůli potu – vyrážky v podpaží apod.), kraťasy nejlépe plátěné nebo bavlněné, maximálně ještě ponožky do města, ale ani to není třeba. Skutečně není nutné nic dalšího, snad kromě plavek a kapesníků, což je samozřejmé. Boty – dobře větrané sportovní, nebo sandále. Já jsem bez výjimky vystačil s pantoflemi.
Na Antiguě je spotřeba triček vysoká – několik denně. Proto nutně potřebujete prací prášek! Na rozdíl od našich podmínek není sice pot skoro cítit, ale dáte-li propocený oděv do igeliťáku (aby se nenamočily ostatní věci), tak během několika minut neuvěřitelně zasmrádne. Je cítit čpavkem a nejde „turistickými“ způsoby – mýdlem, šamponem nebo podobně.

 

Ubytování:

Ubytování je vesměs drahé až nesmírně drahé, ale vedle těch ukrutně drahých hotelů přece jen existuje i množství levnějších Guest Housů. Nejsou sice nijak levné, ale ve srovnání s cenou hotelů je to přece jen přijatelnější. Většinou nejde o zvláštní luxus, přesto je kvalita Gust Housu na Antiguě nesrovnatelně lepší než třeba na Dominice, Grenadě apod. Cena v obyčejném Guest Housu nebo menším hotýlku se pohybuje okolo 30 – 70 US$ za osobu a noc. Občas se ale dá najít i něco levnějšího.

Dickenson Bay - jedno z nejlepších míst na stanování - příjemné klidné a bez obtížného hmyzu
Dickenson Bay – jedno z nejlepších míst na stanování – příjemné klidné a bez obtížného hmyzu

Na Antiguě i Barbudě je stanování přísně zakázáno (na Redondě naopak zřejmě nezbytné). Kempy tu neexistují, ale přesto jsem tu stanoval naprosto běžně, je třeba najít nějaké místo, které není na očích. Nejlépe nějaké pláže dále od hlavní silnice nebo podobná trošku odlehlejší místa. I na tyto pláže je třeba vzít dostatečné množství tekutin, jelikož pláže nejsou vybavené vodovodem a jelikož se různé občerstvovací zařízení (pokud existují) zavírají velmi brzy. Nevhodná pro stanování je rozhodně blízkost měst. Spát pod širákem není možné vzhledem k ukrutné vlhkosti – veškeré věci by byly ráno úplně promočené! Je nutné mít kvalitní stan kvůli sice krátkým, ale často velmi prudkým lijákům. Stan by měl být také dobře větratelný, nejlépe s obsluhou větracích otvorů zevnitř a pochopitelně co nejlehčí. Spacák není potřeba, ale chce to alespoň obyčejný hadr, na kterém můžete spát. Potit se budete i po celou noc, a pokud pod sebou nebude mít savý materiál, budete se lepit k podlaze stanu a probouzet!
Nejlevnější ubytování, které jsem našel je Palm View Guest Hose v St. John’s – za extrémně nízkou cenu 15 US$ na noc. To už sice asi po těch letech nebude pravda, ale alespoň je vidět, že existují i relativně levné výjimky (v St. John’s je ubytování pod 50 US$ jen zřídka).

 

Jídlo a pití:

Jídlo je celkem dost drahé. Přijatelné jsou banány, ryby a sem tam nějaká dovozová konzerva. V posledních letech se téměř po celém Karibiku rozmohlo pouliční grilování kuřat, což je suverénně nejdostupnější způsob stravování se. Nesrovnatelně levnější než cokoli v obchodě, dokonce levnější než když si sami uvaříte polévku z pytlíku (voda je drahá). Čtvrtka kuřete a pečivo přijde na 3,5 EC$.

Pigeon beach - některé pláže (spíše výjimečně) jsou vybavené i pro vlastní stravování
Pigeon beach – některé pláže (spíše výjimečně) jsou vybavené i pro vlastní stravování

Příjem tekutin musí být odpovídající jeho výdeji a ten je obrovský!!! Přírodní sladká voda je na Antiguě, stejně jako téměř v celém Karibiku a tropických oblastech tabu – velmi často zdravotně závadná. Není radno ji pít ani se v ní koupat!!! Bezpečná je voda z vodovodu, voda převařená nebo balená. Ta se samozřejmě celkem běžně prodává, ale má to dvě úskalí. Na Antiguě se užívá anglických měr a tomu odpovídá i balení vody – běžné 1,5 litrovky nebo 2 litrovky neexistují, namísto toho se prodávají galonové lahve (spíš demižony), tj. cca 3,78 l. Taková lahev je nepoužitelně velká – zabírá příliš místa, zbytečně zatěžuje batoh, je neskladná, překáží a kvůli velkému hrdlu není vhodná ani na pití z lahve. Navíc vypít skoro 4 litry vody chvíli trvá a než se to podaří, je voda nesnesitelně horká a na pití nepoužitelná. Menší lahve mají zhruba 0,6 litru, což je zase málo. Ty další už jsou zcela nepoužitelně malé (myslím okolo 0,2 nebo 0,25 l). Voda je k mání hlavně v obchodech, jelikož místní pijí především sladké limonády a šťávy… Čím větší horko, tím menší spotřeba jídla a tak se „pitím cukru“ doplňuje tělesná energie. Jenže místní nápoje jsou na nás až příliš přeslazené. Nejjednodušší jsou Coca Coly a Pepsi – v plechovkách nebo skleněných lahvích – obojí je ve standardních velikostech, dokonce i je k mání i litrová kola, jen ve „starodávných“ skleněných (zálohovaných) lahvích.
K mání je i pivo (většinou Heineken) nebo třeba rum. Tím se sice žízeň nezažene, ale zase je levný, někdy dokonce levnější než kola.

 

Zdraví:

Sladké vody tropických oblastí jsou poměrně běžným výskytištěm améb – parazitárních prvoků způsobujících bilharziózu (též schistosomóza) – laicky řečeno jakýsi zánět močového nebo střevního (případ Karibiku) ústrojí, který se sice dá zastavit, ale jen velice obtížně a je třeba strávit velmi dlouho v nemocnici. Střevní forma choroby může vést k cirhóze jater. Sladkou vodu nelze pít ani se v ní koupat či si čistit zuby, dokonce se nedoporučuje ani jíst ovoce s nekompletní slupkou! Tabletky na úpravu vody, které jsou běžně v lékárnách, vodu chemicky „vyčistí“, tak aby byla pitná, ovšem fungují pouze na bakterie apod., nikoli na parazity, tedy alespoň ne na bilharzie (druh motolic)!!! Zbývají tedy dvě možnosti – buď vodu řádně převařit, nebo ji nechat tři dny v uzavřené nádobě – pak bude nezávadná. Larvy schistosom totiž potřebují do tří dnů mezihostitele (plže), nemají-li ho, umírají a voda se tak stává nezávadnou.
Dále se jedná o víceméně běžné záležitosti, jakými jsou průjem, úpal, úžeh, ale též nachlazení, rýma a kašel a to především v souvislosti s klimatizací (hotely, markety atp.). Literatura též upozorňuje na občasné epidemie horečky dengue a doporučuje očkování proti břišnímu tyfu, eventuálně virové hepatitidě A a tetanu. Povinné očkování platí jen pro žlutou zimnici a to jen v případě, přijíždíte-li na Antiguu z oblastí s jejím výskytem.
Je důležité doplňovat vitamíny a sůl. V žádném případě nepodceňovat příjem tekutin a nepřepínat síly. Vyčerpání je tady mnohem rychlejší než v našem mírném pásmu.
Na rozdíl od většiny ostatních ostrovů Malých Antil je Antigua na spoustě lokalit přeplněná obtížným hmyzem. Ukrutná situace s komáry je například na letišti. Naprosto zoufalou zkušenost mám z okolí English Harbouru (Pigeon Beach), kde zase po setmění panují oblaka miniaturních sotva viditelných muchniček. Je to o to horší, že na tento minihmyz zabírá repelent jen opravdu chvilku (řekněme 20 minut), pak je nutná aplikace repelentu znovu. Zrovna na pláži Pigeon Beach jsem byl doslova obalen muchničkami… Jednou ranou jich pak sice zabijete deset i víc, ale přesto nikdy neubývají… Mouchy otravují místně, ale to je ještě celkem snesitelné. Přes den je situace celkem fajn ale v podvečer se značně zhoršuje.

mírumilovný rejnok (navíc v delfináriu)
mírumilovný rejnok (navíc v delfináriu)


V moři žije vícero nebezpečných živočichů, ovšem na 16 ostrovech jsem u pobřeží neviděl nic než medúzu. Ta dovede nepříjemně spálit, ale samo to za čas odezní i bez jakékoli medikace.
Z ostatních nebezpečných a nepříjemných zvířat, myslím, nepotkáte žádná… Neviděl jsem ani jediného hada, pavouka, či cokoli podobného. Jediné, co budete potkávat často a celkem hojně, jsou krabi v desítkách druhů – ovšem jejich přirozená plachost jim útok nedovolí. Z větších zvířat běžně potkáte jen neškodné ještěrky, ptáky a toulavé psy. Toulaví psi mohou být nepříjemní leda po velmi ničivém hurikánu, kdy všechno funguje jinak nebo prostě nefunguje. Psi pak nemají co k žrádlu, jsou hladoví a večer občas zaútočí (vždy v menší smečce).
Nebezpečí hurikánu sice existuje, ale spíše pro místní žijící v plechových nebo dřevěných chýších než pro turistu v bytelném zděném hotelu (který hurikánu velmi pravděpodobně odolá). Jen je třeba, hrozí-li hurikán, zapomenout na stan a investovat do hotelu, případně se i předzásobit pitím a jídlem.
Speciálně na Antiguě mohou trochu nebezpečí představovat též řidiči – jednak jezdí často opojeni nebo až dost opojeni marihuanou a podobnými prostředky a jednak nejsou zrovna příliš ohleduplní. Často Vás vozidlo na prázdné silnici, přijíždějící „ze zad“, míjí úplně těsně, přestože má dostatek prostoru pro objetí.
Na některých ostrovech Karibiku hrozí ve městech ještě jedno nebezpečí, které jsem si uvědomil právě až na Antiguě. V karibských městech je tzv. povrchová kanalizace – v podstatě betonové nebo podobné příkopy mezi silnicí a chodníkem. V některých městech jsou i dost hluboké (60 cm, místy i metr) – na Antiguě často. Někdy se strhne takový liják, že kanalizace vodu nepobere a během pár minut je všechno pod vodou (za 15 min. je na silnici klidně 30 cm vody!!!). Po dešti chvíli trvá, než voda opadne a jste-li zrovna na ulici, nejsou přes vodu vidět schody, ale hlavně ani příkopy. Když zahučíte do půlmetrového kanálu, může to celkem snadno skončit zlomenou nohou nebo něčím podobným… A ve zdravotních zařízeních Antiguy se platí záloha 4000 £ předem!!! Přeplatek, pokud nějaký je, se nevrací!!!

 

Měna, ceny a platby:

Na Antiguě se platí východokaribským dolarem, který je oficiální měnou většiny území Karibiku (včetně např. britských závislých území; neplatí na francouzských a Nizozemských ostrovech a na Barbadosu). V obchodech se používá označení EC$ v řeči běžně zkráceně EC dollar, méně často jen dollar nebo celým názvem East Caribbean dollar, oficiální bankovní kód je však XCD. Mince jsou velice zvláštní svým tvarem (mnohoúhelníky, čtverce, kytičky…). Na bankovkách je britská královna na líci a na rubu vždy vyobrazení dvou skutečných míst z ostrovů, kde se EC$ užívá. Kurz je okolo 2,6 – 2,9 EC$ za 1 US$. Většinou lze zaplatit též americkými dolary, ale je to nevýhodné, totéž platí i o Euru. V bance lze směnit snad všechny konvertibilní měny a někdy měny okolních států (např. Barbadoský dolar).
Antigua je velmi drahým místem (přinejmenším stejně drahá jako okolní daleko vyspělejší ostrovy, v mnohém i dražší). Ceny uvádím jen velmi orientačně, neboť jsou odlišné v závislosti na lokalitě a druhu prodejny…:

jeden z nepřeberného množství pohledů
jeden z nepřeberného množství pohledů

Pepsi / Coca Cola (0,5l): 2,5 – 5 EC$
voda (0,6 l): 3,5 – 5 EC$
voda (1 galon, tj. cca 3,78 l): okolo 5 EC$
pohled:  1,35 – 2 EC$
známka do ČR:  0,9 EC$
rohlíky (sáček, asi 4 ks) nebo bageta: 1,5 – 2,5 EC$
cigarety Hilsborugh (místní): 3,25 EC$
Luncheon meat (malý): 3,2 – 4 EC$
Hot-dog: 3 EC$
grilované kuře (čtvrtka + chleba) 3,5 EC$
autobus St. John’s – English Harbour: 3,5 – 6,5 EC$
internet (každých započatých 15 min.): 20 EC$
vstupné: okolo 15 a více EC$.
Platit platebními kartami (nejlépe Master Card a Visa) lze v St. John’s poměrně často – na karibské poměry běžně, na ostatních místech méně, ale přesto častěji než na jiných ostrovech Karibiku (s výjimkou francouzských). Výběrové bankomaty jsou v hlavním městě St. John’s, na letišti a předpokládám, že i v jiných městech, jelikož banky jsou také i mimo hlavní město. Prodejny v hlavním městě jsou podobné našim, včetně nějakých supermarketů.. Prodejny mimo město jsou menší – často smíšené zboží.

Pigoen beach - bleskové stmívání (18:02 hod.)
Pigoen beach – bleskové stmívání (18:02 hod.)

Ostatní tipy a rady:

• Západ slunce a setmění na Antiguě probíhá velice rychle. V září slunce zapadá okolo šesté – půl sedmé a za zhruba půl hodiny je naprostá tma. Po sedmé hodině je na ostrově téměř mrtvo – žádný noční život. Výjimkou jsou jen některé turistické komplexy, ale ani tam nebývá zábava pozdě do rána. Situace v hlavním městě je trochu čilejší, ale spíš jde jen o pochybné existence – různí bezdomovci, feťáci apod.
• Používání přivezených elektrických spotřebičů nebo dobíjení různých baterií je možné pouze mají-li zástrčku s „dvouvidlicí“. Zdejší zástrčky mají tři ploché kolíky a jinou rozteč. V ubytovacích zařízeních jsou běžně dostupné redukce na naše spotřebiče.
• Na podzim je v Karibiku občas větrnější období – cyklónová sezóna. Hurikány se vrací prý v určité periodě a řeči o nich jsou každodenní.
• Na Antiguě je na můj vkus značné informační vakuum. Je obrovským problémem najít konkrétní Guest House, přístav nebo podobné záležitosti. Obvykle se ani na správný autobus nedoptáte na první pokus.

Všechny údaje (není-li uvedeno jinak) se vztahují k roku 2004.

3 779 x shlédnuto
Roman Hynek
About Roman Hynek 17 Článků
Zapálený cestoval se zájmem o floru a faunu, aktivní ve světě zoologických zahrad, ale třeba i v počítačové grafice či v astrologii.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..