Taxila

 

O Americe se všeobecně mluví jako o tavícím kotlíku příchozích kultur. Umění této technologie ovšem není výlučnou doménou severoamerického kontinentu. Těžko bychom hledali lepšího příkladu, že podobné principy spolehlivě fungují i jinde, než v starobylém městě Taxila nalézajícím se v Pandžábu.

TaxilaPrvního významného údělu se dostalo tomuto městu v roce 516 př.n.l., kdy se stalo hlavním městem východní perské provincie. Vznikla zde jedna z nejlepších universit vyučujících matematiku, právo, historii, medicínu, sociální vědy, umění, astronomii a vojenskou taktiku. Právě zde veliký učenec Panini zkompiloval gramatiku sanskrtu. V roce 326 př.n.l. sem dorazil Alexandr Veliký, který zde prý vedl filosofickou disputaci za pomocí tří tlumočníků. Uzavřel zde také spojenectví s místními velmoži proti Porusovi, nejsilnějšímu vládci Pandžábu. Taxila se později stává důležitým místem, z kterého se šířil budhismus do střední Asie, Tibetu a Číny. Později se zde střídají Parthové a Sakasové. Během jejich vlády se v Taxile praktikovalo vedle budhismu ještě džinismus , brahmanismus a zoroastrianismus. Věří se, že Gondophares, jeden z nejslavnějších parthských králů přijal apoštola sv. Tomáše, který přinesl křesťanství do Indie po roce 30 n.l. Teprve až v roce 455 potkalo Taxilu neštěstí, když byla napadena Bilými Huny, kteří vypálili město a kláštery. Město se již z tohoto zásahu nikdy plně nevzpamatovalo.

Autobus mě dovezl do moderní Taxily, která je asi 3 km od vykopávek. Brodil jsem se ulicemi plných rikš a žebráků a marně hledal krámek, kde by mi byli ochotni za bakšiš půjčit kolo. Tak prodat, to by ještě šlo. Takže jsem se dále musel spolehnout jen na své nohy, což při poměrně velké rozloze Taxily není nic příjemného. Na cestě jsem byl téměř okamžitě atakován domorodci, kteří mi chtěli vnutit nějaké zaručeně staré peníze, vázy, sošky. Nejaktivnější z nich mi ukázal poměrně pěknou sošku hlavy ženy řezanou z černého kamene. „Kupte, pane, je levná, 500 rupií.“ Kroutil jsem odmítavě hlavou a pokračoval v chůzi. Měl jsem postaráno o doprovod. Však tu hru znáte. Na dotaz, kolik dám, jsem pravil, že padesát. Veděl jsem, že mám v kapse nějaké drobné čítající 60 rupií. Nad moji sumou se málem skácel do prachu silnice, nicméně vytrval a stále mě následoval snižujíce cenu. Po chvíli se dostal ke stovce. Stále jsem tvrdošíjně trval na padesáti. Už to vypadalo, že obchod zkrachuje, když jsem vyložil svůj trumf: „Dám ti šedesát rupií, ale více ne. Je to konečná cena“. Samozřejmě že protestoval, nicméně nakonec na ni rád přistoupil. Byl to dobrý obchod. Zejména pro něho, protože já tu pěknou sošku asi za hodinu vytrousil z batohu.

Nutno poznamenat, že pro většinu návštěvníků bude bohužel Taxila zklamáním. Nenajdete zde vykopávky typu Pompejí. Většinou se zachovalo jen pár obvodových zdí. Místa jsou také relativně daleko od sebe. Přesto je myslím fantastické, když na jedné lokalitě jste schopní najít základy klasického starořeckého chrámu a o kousek dále je budhistická stůpa. Nejhezčí je patrně Dharmarajika, snad nejstarší stůpa vztyčená na území Pakistánu. Hlavní stůpa měří 50 metrů v průměru a je 15 metrů vysoká. Bohužel všudepřítomní vykradači hrobů se zde dost podepsali. A pokud vás nedokáže zaujmout ani nádherný chrám Jandial, klášter Jaulian či město Sirkap, vězte, že okolí je nádherné. Vlnitý terén se zavlažovacími kanály je jako stvořený pro pomalou procházku. Můžete se kochat přírodou a zbytky civilizace vám budou spíše jen připomínkou, že není mnoho trvalých hodnot na zemském povrchu.

1 474 x shlédnuto
Milan Dvořák
About Milan Dvořák 282 Článků
Milan Dvořák je aktivní cestovatel již od mládí. A to už je setsakramentsky dávno 8-) Žil a pracoval v Jižní Koreji a USA. Aktivně procestoval především Asii, přidal k tomu něco z Ameriky a Afriky. Evropa se nepočítá. Rád fotí a filmuje. Zakladatel Poutníka.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..