Černobyl – praktické rady na cestu

 

Jak se tam dostat:

Černobyl je stále zvláštní zóna, takže bez organizované výpravy nebo speciálních povolení se tam nedostanete. Před deseti lety jste to měli hodně těžké, dnes se do zóny dostat organizovaně je jednoduché. Pochopitelně stále existují „stalkeři“, kteří do zóny pronikají ilegálně. Pokud ale nemáte takovéto ambice, tak to rozhodně nelze doporučit. Nadále se tedy budeme věnovat pouze standardní návštěvě organizované cestovní agenturou.

Nejčastěji se jezdí na jeden nebo dva dny. Výlet na jeden den nedoporučuji. Je to moc krátké a budete si připadat jako štvaný japonský turista na túře po střední Evropě. Pro základní seznámení se zónou jsou dva dny dostatečné. Pokud máte speciální požadavky (focení, filmování, zvláštní místa apod.), cestovní kanceláře vám je jistě pomohou zorganizovat. To bude ale již více finančně náročné. Já jsem cestu absolvoval se společností Chernobylwel.come (slovenská s pobočkami po světě). Výlet na jeden den stojí cca od 100 €. Dvoudenní výlet byl za 280 €. Začíná se vždy v Kyjevě.

Jak vypadá černobylská zóna:

Oblast je organizovaná do dvou zón. I.zóna, vnitřní. Oblast kde leží samotná elektrárna a město Pripjať. V zóně nikdo trvale nebydlí, ale stále zde pracuje kolem 3000 lidí. II.zóna, vnější. Bydlí zde trvale asi 150 lidí, kteří se vrátili zpět. Jsou pod dohledem úřadů. V této zóně je i město Černobyl, kde budete spát v případě dvoudenního výletu. Je zde jeden hotel se speciálním režimem (nesmíte hotel opustit, v 22h se zavírá, nikdo nesmí být venku. Něco jako zákaz vycházení). Do II. zóny vstupujete přes kontrolní bod, kde se kontrolují povolení. Po dobu pobytu v zóně musíte mít u sebe pas.  Severní hranice zóny je zároveň hranice s Běloruskem. Při vícedenních pobytech se někdy spí ve městě Slavutyč, které je mimo zónu.

Výstup ze zóny:

Při výstupu ze zón se prochází přes radiometrickou kontrolu. Jak ze zóny I. do zóny II., tak i z vnější zóny ven mimo oblast. Taktéž i vystupující vozidla jsou podrobeny radiometrické kontrole. Nechci to úplně zlehčovat, ale osobně se mi a dalšímu návštěvníkovi stalo, že při konečném výstupu z vnitřní zóny nám byla nalezena kontaminace na botách (předtím jsme byly v chladící věži, tam se to muselo přihodit). U měřícího rámu nebyla ochranka, ale průvodkyně (sic!), která nás odtáhla zpět. Po chvíli přišel chlap s kanystrem, na kterém bylo napsáno „pitná voda“ a začal nám lít vodu ze shora na boty (přestože bylo pravděpodobné, že je kontaminovaná zemina, kterou máme v profilu podrážky). Teprve na naše protesty to nalili na takovou rohož, kde jsme tak dlouho šoupali nohama, až jsme se zbavili půdy z vibramu. Očekával bych, že tam budou mít nějaké kartáče. Kdeže. Na další kontrole jsme prošli, ale jednomu Švédovi také našli kontaminaci a tomu to trvalo opravdu dlouho, než se toho zbavil. Radiometrická kontrola proběhla i uvnitř zóny, kdy jsme šli na oběd. Jednalo se o kantýnu, kterou používají turisté, ale hlavně je pro pracovníky elektrárny.

Je pobyt v zóně nebezpečný?

Není na to jednoznačná odpověď. Pominu šílence, kteří si hrají na stalkery, pronikají do zóny ilegálně a cíleně vyhledávají kontaminovaná místa. To může být opravdu hodně nebezpečné (v nemocnici je ve sklepě prý stále kontaminované oblečení hasičů, které prvně přivezli po zásahu u elektrárny. Dříve to prý bývalo přístupné, teď je to snad zazděné). Průvodci vás vodí po místech, které znají a dobře vědí, jaké je kde ionizující záření. Každý průvodce je vybaven dozimetrem. Cestovní kancelář obvykle nějaké půjčí i zákazníkům. Já jsem si svůj dozimetr půjčil před cestou v Praze. Dozimetr si můžete koupit i na vstupním check pointu, měli ho tam cca za 5500 UAH. Slyšel jsem ale, že na Ukrajině se prý vyskytují i čínské kopie dozimetrů Ecotest Terra-P, které nemusí být tak kvalitní jako originál (snad se poznají podle měřící trubice). Měření hladin ionizujícího záření je pochopitelně věda a pro laika je to trochu zmatečné, protože se používají různé jednotky. V každém případě musíte rozlišovat mezi zářením objektivně existujícím (tzv. aktivitou, kdy měříte střední počet radioaktivních přeměn za jednotku času. Tyto přeměny se zcela přirozeně týkají každého živého organismu, které je zdrojem ionizujícího záření, převážně z rozpadu K-40. Lidské tělo má hodnotu aktivity kolem 4400 Bq)  a pak tím, které je naakumulované živým organismem (tzv. ekvivalentní dávka). To je nejčastěji to, co budete měřit. V Praze jsem naměřil hladinu kolem 0,13 mikrosievert/hodinu [µSv/h]. Na většině míst v I. zóně naměříte maximálně 2-3 vyšší hodnotu. Ale jsou tam pochopitelně místa (hot spot), kde je záření výrazně vyšší. Například při cestě přes slavný Červený les jsme měli jednotky µSv/h a řidič to projel dost rychle. Průvodci vám pak ukáží i vybraná místa, kde to taky hodně „svítí“. Např. na místě před zakrytovaným reaktorem IV bylo 1,5 µSv/h, kousek od cedule Pripjať bylo místo až s 20 µSv/h. Obecně ale musím říci, že za celý pobyt v zóně (cca 30-35h) jsem měl akumulovanou dávku 9 µSv. Za další dva dny v Kyjevě jsem měl 7 µSv. A samozřejmě jsem neodolal a změřil si ionizující záření za letu Praha – Kyjev. V 10 km výškové hladině jsem naměřil 1,9 µSv/h a za kumulovaný let z Prahy do Kyjeva a zpět jsem dostal kolem 7-8 µSv. Z tohoto je patrné, že samotný pobyt v zóně není výrazně nebezpečný. Pochopitelně, je tu ale jeden důležitý faktor. V zóně jsou materiály kontaminované, takže jste vystaveni působení kontaminovaného prachu, což je samozřejmě nebezpečnější, než „čisté“ ionizující záření v letadle. V každém případě, když vám udělají pořádný rentgen (třeba hrudníku), CT, o mamografu raději ani nemluvit, koupíte takovou dávku, proti které je výlet do Černobylu jen pošimrání. A nezapomeňte, když sníte banán, snědli jste zhruba 0,1 µSv (kvůli isotopu draslíku K40). Tak to berte s chladnou hlavou a rozumem. Jo, abych nezapomněl. Ti, co zemřeli na nemoc z ozáření, dostali dávku v jednotkách sievertů, obvykle tak od 5 a více. V Černobylu dostanete dávku tak milionkrát menší.

Co se v zóně nesmí a musí:

Pro pobyt v zóně jsou stanovená pravidla. Ne všechna se ale v reálu dodržují, však jsme na Ukrajině a návštěva zóny je hlavně byznyz pro cestovky. Takže na co se připravte:

  • 05Zákaz vnášení zbraní
  • Pití alkoholu a užívání drog. Večer na hotelu se v hospodě normálně pije, přes den byste s tím asi měli problém
  • Zákaz jídla a pití pod otevřeným nebem. Jedná se hlavně o možnou kontaminaci prachem. Rozhodně se v zóně nesmí nic sbírat, konzumovat ani pít z místních zdrojů. Napít se z lahve s vodou je ok. Pokud chcete jíst, dělejte tak ve vozidle.
  • Kontakt se zeminou. Nesmíte si nikde sedat, lehat a podobně. Opět jde o kontaminaci prachem
  • Zákaz vynášení předmětů ze zóny. Opět, kontaminace. A kromě toho, cenné věci už byly ukradené dávno (proto jsou ve zděných budovách v bývalých vesnicích vytrhané podlahy. Obyvatelé si tam mohli schovat cennosti a zloději je později hledali)
  • Zákaz vnášení a vynášení zvířat (pejsků je tu hodně, ti prověření jsou čipovaní)
  • Vstupování do budov je od roku 2012 zakázáno. V roce 2005 spadla první budova v Pripjati (škola). Toto pravidlo se nedodržuje. Když to jde, průvodci vás do budov vezmou.
  • Pro pohyb v zóně musíte mít dlouhé rukávy a nohávy. Musíte mít plné boty (takže ne sandály). Toto je vyžadováno i v létě.
  • Před vstupem do zóny podepíšete dokumenty, kde jste seznámeni s tím, co se smí/nesmí a zároveň potvrzujete, že jste tam na vlastní riziko

Filmování, fotografování a vhodná výbava do zóny:

Pripjať či některé okolní vesnice jsou fotogenické. Z vesnic toho ale moc nenajdete. Co bylo dřevěné (a toho byla většina) bylo zbořeno a zlikvidováno. Osobně rád filmuji a fotím. Do zóny jsem si vezl svoji kameru, zrcadlovku a teleobjektiv. Se mnou ve skupině byli ještě dva Češi, fotografové, kteří měli plné brašny výbavy (včetně analogového foťáku!). Zbytek výpravy jel jen na mobil. Pokud ale máte mobil s dobrým foťákem, je to dobrá varianta, protože v budovách je pochopitelně málo světla. Pokud jste hlouběji v budovách (kino nebo koncertní sál jsou temné extrémy), budete muset hodně zvyšovat citlivost. Hodně světelné objektivy jsou proto výhodou. Vyplatí se i blesky nebo světelné panely. Do zóny si můžete vzít stativ, ten je povolený. Průvodci vás budou brát na notoricky známá místa (nemocnice, bazén, škola apod.) takže hodně míst můžete znát z fotek vašich předchůdců. Řada fotografů neodolá a dělá si kompozice, takže nemůžete předpokládat, že to co vidíte ve městě je úplně autentické a že to tak zůstalo od evakuace. To je alespoň můj názor, zejména na fotogenické kompozice s hračkami, postýlkami a pod. Nicméně sílu fotografií to pochopitelně nesnižuje, spíše naopak. Používání dronů je v zóně už zakázáno. Pokud byste měli speciální zájem o focení, filmování apod., budete si muset domluvit ne masový zájezd, ale individuál. Osobně jsem byl v roce 2017 na přednášce, ze které bylo patrné, že se natáčelo dronem (ale to ještě možná bylo povolené), ale lezlo se třeba i na Dugu, což je nyní zakázané (byl tam smrťák).

Do zóny si vezměte pohodlné oblečení, zejména s ohledem na okolní teplotu (dlouhé rukávy a nohávy i v létě). Mějte i dobré boty, protože když půjdete do budov, je tam hodně haraburdí po zemi, včetně nebezpečných věcí (sklo, dráty, ostré předměty). Hluboký vzorek není úplně vhodný, protože se vám do něj dostane půda a můžete mít problém s dozimetrickou kontrolou při opuštění zóny. Rozhodně si vezměte baterku, nejlepší je čelovka, budete mít volné ruce. Pokud budete chodit v místě, kde je zvýšená radioaktivita, zvažte použití respirátorů (kontaminace na prachových částicích).

Rozhodně lze doporučit mít dozimetr. Průvodci znají místa, kam vás berou a na hotspoty vás upozorní. Ale je lepší prostě mít přehled. Cestovka vám dozimetr může zapůjčit. Já jsem si vezl půjčený už z Prahy. Pokud byste měli volnější režim a pohybovali se více volně, rozhodně mějte dozimetr.

716 x shlédnuto
Milan Dvořák
About Milan Dvořák 283 Článků
Milan Dvořák je aktivní cestovatel již od mládí. A to už je setsakramentsky dávno 8-) Žil a pracoval v Jižní Koreji a USA. Aktivně procestoval především Asii, přidal k tomu něco z Ameriky a Afriky. Evropa se nepočítá. Rád fotí a filmuje. Zakladatel Poutníka.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..