Co vidět v Basileji

 

Jen málo měst v Evropě se může vyrovnat Basileji v koncentraci kulturních zajímavostí. Turisté v tomto druhém největším švýcarském městě mohou nalézt více než jedno muzeum na čtvereční kilometr, celkové množství přesahuje počet 40. Mimo to, řada z nich se nachází v budovách, které samotné se dají považovat za umělecká díla a byly navrženy slavnými architekty. Dva městské břehy spojuje šest mostů přes Rýn, který tvoří ostrou zatáčku před tím, než svým tokem na sever vytvoří německo-francouzskou hranici. Je to vyšší levý břeh, kde naleznete staré město a většinu kulturních památek.

Staré město

Část města, která leží mezi řekou a starou městskou branou Spalentor je označována jako „Grossbasel“. Rozlohou není moc velká, ale najdete zde řadu pěkných starých domů, středověkých kostelů, dlážděných ulic a zajímavých fontán. Pomyslným středem této části města je Marktplatz, kde často bývají trhy s květinami a místními potravinami. Dominantou náměstí je radnice postavená ze zářivě červených cihel. Budova byla vystavěna v pozdním burgundském gotickém stylu mezi lety 1504-1521. Nové křídlo na levé straně a vysoká věž po straně pravé jsou dostavby z 19.století. Výrazné hodiny pochází z doby výstavby a jsou tedy již více než 500 let staré. Socha na vnějším schodišti představuje legendárního zakladatele města Munatiuse Plancuse.

Spalentor

Výrazná městská brána Spalentor tvořila od roku 1370 součást obranného systému starého města a tvořila vstupní místo do města pro návštěvníky přicházející z Alsaska. Po zboření městských zdí v roce 1866 tak stojí tato gotická stavba osamocená. Ve městě naleznete celkem tři zachovalé brány z původního opevnění. Brána je dominantním prvkem města a je řazena mezi nejvýznamnější národní památky. Hlavní věž má čtvercový půdorys doplněný na protilehlých stranách o dvě kruhové věže. Fasáda směřující ven z města je ozdobena třemi postavami (madona a dva proroci).

basel_spalentor_600px

Basilejský katedrála

Výraznou městskou dominantou je katedrála Münster nalézající se na Katedrálním kopci. Je snadno rozpoznatelná díky výrazným věžím a jasně vzorovaným střešním taškám. Katedrála je vybudována na místě původního římského vojenského ležení, které bylo později využito pro zbudování falce (zničené Maďary v roce 917). V areálu katedrály se zachovaly staré malby, románské sloupy, náhrobky. Je zde pochován i humanista Erasmus Rotterdamský. V polovině 14.století byla stavba poničena zemětřesením. Zajímavé je, že přestavbou byl pověřen Hans Parler, což je bratr Petra Parléře, který pracoval pro Karla IV. Řada katolických prvků v katedrála vzala za své, když se město dostalo pod vliv protestantů (proto ve městě ani nejsou žádné barokní kostely).

Muzea

Již jsme zmínili, že Basileji naleznete velké množství zajímavých muzeí. Za zmínku stojí Museum für Gegenwartskunst, muzeum otevřené v roce 1980 bylo jako první na světě zaměřené výhradně na současné umění. Nalézá se u něho i kompletně zachovaná část městských vnějších hradeb. Papiermühle, Papírenské muzeum, se nachází v budově starého papírenského mlýna vybaveného fungujícím vodním kolem. Muzeum ukazuje proces výroby papíru, tisku, vše na fungujících strojích. Nedaleko univerzity se nachází jediné Židovské muzeum ve Švýcarsku. Theodor Herzl zde v roce 1897 uspořádal první sionistický kongres, kde představil myšlenku samostatného židovského státu. Kromě dokumentace historie vás muzeum seznámí s židovskými obřady a zvyky, zákonodárstvím, každodenním životem. Na nádvoří se nacházejí středověké náhrobky. To Spielzeug Welten Museum se zaměřuje na něco úplně jiného. Toto muzeum vlastní více jak 6000 hraček v podobě různých panenek, vycpaných zvířátek, domečků pro panenky, modelů staveb. Muzeum má patrně největší sbírku plyšových medvědů. Pokud jich máte doma více jak 2500, pak tato slova neplatí. Trochu neobvyklým muzeem je Vitra Design muzeum a to nejen tím, že je sice počítáno jako basilejské, ale ve skutečnosti již leží v Německu. V každém případě se počítá za světově nejdůležitější muzeum designu. Již samotná stavba navržená kanadským architektem Frankem O. Gehrym stojí za vidění. Uvnitř se naleznete každý rok dvě až tři nové výstavy věnující se současnému a historickému designu, trendům a architektonickým výzvám.

Rýn

Již byl zmíněn Rýn, který protéká městem. Obě části jsou spolu spojeny šesticí mostů. Ač to není zcela běžné, tak místní rádi využívají řeku na plavání. V létě můžete vidět, jak na nábřeží v polední pauze dorazí úředníci, převléknou se do plavek, svůj oděv si složí do plavacího pytlíku zvaného Wickelfish, přiváží si ho na nějakou část svého těla a vrhnou se do Rýna. Po proudu se uplavou nějaký ten kilometr, pak zase vylezou, osuší se, převléknou se do pracovního a šupky dupky zpět do kanceláře. V Basileji se dokonce každý rok 18. Srpna v šest hodin večer koná Rheinschwimmen (rýnská plavací událost), kdy se takové říční plavby účastní tisíce lidí. V roce 2015 jich prý bylo přes šest tisíc.

Fontána Jeana Tinguélyho

Díla tohoto švýcarského umělce si nelze nevšimnout. Nedaleko historického centra kousek od kostela Barfüsserkirche se dostanete na Divadelní náměstí. Můžete si tu vychutnat krásný kontrast neogotického kostela Elisabetekirche a Tinguélyho fontány. Je to oblíbené místo setkání místních obyvatel a jistě i vy na chvíli setrváte a v úžasu budete hledět na vodní kinetické skulptury, které se vrtí, zdvihají, stříkají vodu kolem sebe. Možná vám ta kašna bude povědomá. Je totiž možné, že jste již něco podobného viděli v Paříži před George Pompidoua kulturním centrem. Je to tak, jedná se o stejného autora. Pokud vás dílo nadchlo a máte čas, běžte se podívat do muzea tohoto umělce, které se jako jediné nalézá právě v Basileji.

basel_tinguely_600px

Basilej, druhé největší švýcarské město sehrálo v historii důležitou roli těsně spjatou s českým královstvím. Basilej byla od roku 1032 součástí Svaté říše římské, vládli jí králové a papežem korunovaní císařové. Jedním z nich byl Fridrich II., vnuk císaře Barbarossy. Ten chvátal ze svého království na jihu Itálie urychleně do Německa, aby nepropásl svoji šanci stát se císařem. V tom mu pomohl i český král Přemysl Otakar I., který za to v Basileji dostal potvrzení panovnických výsad včetně důležité dědičnosti královské koruny. O tomto dokumentu jsme se všichni učili ve škole – pamatuje přeci na Zlatou bulu sicilskou a rok 1212. Bula byla sicilská proto, že Fridrich II, byl sicilským králem a měl zatím jen tuto pečeť. Tak tento slavný akt pro pozdní Přemyslovce se udál zde v Basileji. Jako důvod k návštěvě je to jistě dobré, ale po Přemyslovi tady nic nenajdete. Zůstává ale spousta jiných věcí, které vás mohou zlákat.

1 362 x shlédnuto
Milan Dvořák
About Milan Dvořák 261 Článků
Milan Dvořák je aktivní cestovatel již od mládí. A to už je setsakramentsky dávno 8-) Žil a pracoval v Jižní Koreji a USA. Aktivně procestoval především Asii, přidal k tomu něco z Ameriky a Afriky. Evropa se nepočítá. Rád fotí a filmuje. Zakladatel Poutníka.

1 Zpětné odkazy & Pingbacks

  1. Basilej (fotogalerie) -

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.