Poloostrov Athos – mnišský stát

 

athos_klasterNa severním pobřeží Řecka vybíhá do moře poloostrov podobající se ruce mající ovšem pouze tři prsty. Dva z nich – Kassandra a Sithonia se ničím významně neliší od jiných částí této země. Upravené pláže zaplavované každoročně turisty. Třetí výběžek je naprosto odlišným světem. Nalézá se zde totiž mnišský stát Athos.

O svojí pověst se Athos jistě zasloužil i značnou nepřístupností. Athos je po Tibetu místem s druhou největší koncentrací mnichů na světě. Všichni vyznávají východní pravoslaví a pocházejí z mnoha zemí světa. Ač to řada lidí neví, nejste zcela bez šancí tento mnišský stát navštívit. Každý den totiž může 100 ortodoxních a 10 neortodoxních nastoupit na loď v přístavu Ouranopoli a po dvou hodinách přistát v Dafne na území Athosu. Musíte ovšem získat zvláštní povolení zvané diamonitirion. To ovšem můžete získat jen za podmínky, že jste mužského pohlaví. Tak rozhodl v roce 1045 císař Konstantinos IX. Monomachos, který v bule Typikon zakázal přístup na Athos osobám a živočichům ženského pohlaví.

Diamonitirion umožňuje každému poutníku strávit čtyři dny a tři noci na Athosu. Za tu krátkou dobu můžete putovat po poloostrově a využívat pohostinnosti mnichů z klášterů. Vše se ale řídí přísnými pravidly. Pokud chcete přijít do kláštera, musíte se tam dostavit do západu slunce. Pokud chcete večer ještě pojíst, měli byste být v klášteře před třetí hodinou, kdy začíná odpolední bohoslužba po které následuje jídlo. V klášterech se můžete volně pohybovat od rozbřesku do západu slunce. Poté již můžete být pouze v místech vyhrazených pro návštěvníky. Ráno se vstává na ranní bohoslužbu, což může být šest hodin, ale klidně i čtyři a v osm se jde na společnou snídani. Pokud ale na bohoslužbu nepřijdete, tak se také nic nestane. Ani s jídlem to ovšem není zcela jednoduché. Jíst totiž můžete jen v době, kdy jeden z mnichů předčítá liturgický text, což obnáší asi deset minut. Poté se všichni zvednou a odcházejí bez ohledu na to, jestli jste ještě hladoví či kolik jídla na stolech ještě zůstává. V každém klášteře můžete zůstat pouze jednu noc, poté se musíte opět vydat na cestu.

Co je dobré vědět

diamonitrion (pro zvětšení klikněte)
diamonitrion (pro zvětšení klikněte)

Povolení: O povolení – tzv. diamonitirion je třeba zažádat ještě před odjezdem do Řecka. V současnosti neplatí rady ze starých průvodců – psát na různá ministerstva nemá smysl. Pro povolení zašlete fotokopii Vašeho pasu spolu s termínem cesty na adresu poutnického úřadu. Úřad Vám povolení nepotvrdí písemně zpět. Je lepší si tam zavolat, aby Vám to potvrdili. Vlastní diamonitirion si poté vyzvednete před cestou přímo v Ouranopoli. Na povolení byl natištěn kolek 30 €, ale platil jsem pouze 25 €.

Doprava: Ze Soluně jezdí několikrát denně autobus do Ouranopoli – posledního světského města na poloostrově Athos. Cesta trvá necelé tři hodiny a zpáteční lístek stojí 20 €. Z Ouranopoli jezdí každý den v 9:45 loď s poutníky do Dafne. Plavba trvá 2 hodiny a stojí 7,2 €. Na loď se dostanete ovšem pouze s povolením. Na Athos jezdí několik lodí, kromě velkých i menší. Po cestě staví v řadě klášterů nebo přístavních molech. Lodě jezdí i dále na jih než do Dafne. Vše ale závisí i na počasí.

Mapa: na Internetu se dají najít popisy různých pěších tras i s mapovými podklady. Pro některé trasy existují i GPS podklady. Samotná papírová mapa se ale obtížně shání i přímo na místě. Na místě zato lze koupit dobrého průvodce „The Virgin’s Garden Mount Athos“ od Antonise Iordanogloua za cenu 12 €. Kromě popisu klášterů jsou zde i jednotlivé treky.

Oblečení: Po celý Váš pobyt v tomto mnišském státě je třeba mít vhodné oblečení. Šortky ani nátělníky nepřipadají v úvahu, snad jedině ve volné přírodě, ale ani tam bych to nedoporučoval. Ani se nikde nekoupejte a to ani v plavkách. V klášterech nezapomínejte na vhodné oblečení i při cestě do koupelny.

3 106 x shlédnuto
Milan Dvořák
About Milan Dvořák 254 Článků
Milan Dvořák je aktivní cestovatel již od mládí. A to už je setsakramentsky dávno 8-) Žil a pracoval v Jižní Koreji a USA. Aktivně procestoval především Asii, přidal k tomu něco z Ameriky a Afriky. Evropa se nepočítá. Rád fotí a filmuje. Zakladatel Poutníka.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.