Varšavské mrakodrapy

 

Varšava nepatří mezi vyhledávané turistické cíle. Jedním z důvodů jistě bude i to, že město bylo na konci války zásadně poničeno německými vojsky potlačujícími polské povstání za nečinného přihlížení Rudé armáda zpoza Visly. Po válce byla malá část historického centra obnovena, což bylo gigantické dílo, nicméně týkalo se jen malého území (čemuž se nelze divit). Moderní město, které vzniklo na ruinách starého, se nestalo přitažlivým pro návštěvníky, protože bylo obnoveno nikoliv pro turisty, ale pro místní obyvatele. Přesto stojí za zmínku to, co se ve městě ze stavebního hlediska stalo za několik posledních let. V centru města byla vystavena řada nových budov, které mohou být směle označeny za mrakodrapy, ač se s těmi asijskými či americkými obvykle nemohou srovnávat. Přinejmenším z hlediska toho, jak vysoko jsou ty mraky, kam se budovy drápou. Krásné místo, odkud máte mrakodrapy jako na dlani, je čtvrť Praga.

Nejvyšším mrakodrapem ve Varšavě je stále ten nejstarší. Jedná se o klasickou stalinistickou budovu, jejíž zmenšenou variantu můžete znát třeba z Prahy, bývalý hotel Internacional v Dejvicích. Nápad postavit ve Varšavě tuto stavbu je přisuzován samotnému Stalinovi. Se stavbou se začalo v květnu 1952. Budova o celkové výšce 231 byla hotova o tři roky později. Budova byla koncipována jako dar Sovětského Svazu Polsku, proto byla stavěna sovětskými dělníky. V té době se bezpečnost práce nebrala moc vážně, takže budova si na svůj účet připsala 16 smrtelných úrazů. Pak už následovali jen sebevrazi, první z nich, kupodivu  Francouz, si zalétal již o rok později. Budova je známa jako Palác kultury a vědy. V dobách socialismu bylo místo cílem kulturních akcí školáků. Dnes zde sídlí více než sto různých nájemců. Od provozovatelů kulturních akcí (galerie, muzea, kina, divadla) až po ty více komerční v podobě restaurací, nočních klubů či vyhlídkové plošiny, která se ale zavírá už v 18 hodin.

Warsaw Trade Tower je se svými 208 metry druhou nejvyšší stavbou. Jedná se o klasickou komerční budovu. To třetí stavba Zlota 44 dosahující 192 metrů přitahuje mnohem větší pozornost. Jedná se o projekt známého polsko-amerického architekta Daniela Libeskindeho (vyhrál projekt na stavbu komplexu na místě po zničených Dvojčatech v New Yorku), který je nejvyšší obytnou budovou v Polsku. V celé Evropě je prý vyšší obytná budova už jen moskevský  Triumf-Palas. Hodně bytů na této prestižní varšavské lokaci bylo prodáno už v okamžiku, kdy se stavbou v roce 2007 teprve začalo. A jedná se opravdu o dobrou adresu, cena za m2 začínala na 180 tisíc Kč.

Další budovy jsou pak již o dost menší, ale stále vysoké kolem 150 metrů (v České republice je nyní nejvyšší budova AZ Tower v Brně  se svými 111 metry).  Patří sem Rondo 1, klasický kancelářský mrakodrap se 40 podlažími. I další budova InterContinental si drží svůj rekord nejvyššího hotelu v Polsku a třetí nejvyšší v Evropě. Ale drží i jeden evropský rekord, má nejvýše položený plavecký bazén. Z 43. a 44. podlaží je jistě krásná vyhlídka na město.

Varšava už dávno není tím šedivým městem, co dlouho bývala. Počet varšavských mrakodrapů jistě není konečným. A tak je možné, že se sem jednou budou turisté jezdit dívat na (středo)evropský Manhattan.

1 482 x shlédnuto
Milan Dvořák
About Milan Dvořák 279 Článků
Milan Dvořák je aktivní cestovatel již od mládí. A to už je setsakramentsky dávno 8-) Žil a pracoval v Jižní Koreji a USA. Aktivně procestoval především Asii, přidal k tomu něco z Ameriky a Afriky. Evropa se nepočítá. Rád fotí a filmuje. Zakladatel Poutníka.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..