El Morro – skála nápisů

 

Skoro na všech významých místech dnes najdete varování, které Vás více či méně přísně odrazuje od toho, abyste čmárali po zdech či památkách. Pokud byste tak učinili, většina lidí by si o Vás přinejmenším pomyslela, že jste vandalové. Některá místa jsou dnes ale proslulá právě díky tomuto předešlému „vandalství“. Skála El Morro v Novém Mexiku je toho dobrým příkladem.

Nedaleko hranic s Arizonou se zvedá příkrá skála pojmenovaná El Morro (Skála nápisů). Již prehistoričtí Indiáni objevili, že u paty skály se skrývá hluboká prohlubenina, naplněná téměř po celý rok vodou. Od té doby se toto místo stalo oblíbeným tábořištěm. Indiáni kultury Anasazi zde kolem roku 1375 postavili na vrcholu skály dvě vesnice . Toto místo, pojmenované jako A’ts’ina, obývalo až 1500 obyvatel. Není dodnes známo, proč na počátku 15. století Anasazi obydlí opustili. Stejně tak je nám neznámý přesný účel maleb, které zanechali na stěnách El Morra. Tyto kresby, dnes známé jako petroglyfy, představují zvířata, ptáky a geometrické obrazce. Staly se tak prvními svědky prošlého času na Skále nápisů.

11. března 1583 se zde poprvé zastavili Španělé. Díky objevu vodní nádrže se toto místo opět stalo vítanou zastávkou. O patnáct let později Don Juan de Onate ustavil první španělskou kolonii v místech, kterému dne říkáme Nové Mexiko. Při svých výpravách se mnohokrát zastavil u El Morra, ale teprve až 16. dubna 1605  trvale změnil osud tohoto místa. Do pískovcové stěny nechal vytesat nápis o objevení jižního moře (kalifornský záliv) při své výpravě na západ. Poslední španělský nápis pochází z roku 1774. Následujících několik desetiletí bylo ve znamení kulturních a politických nepokojů, kdy toto teritorium přecházelo z Mexické republiky na Spojené státy.

Výsledkem mexicko-americké války (1846-1848) bylo připojení Nového Mexika k území Spojených států. Téměř okamžitě byly do oblasti vyslány vojenské expedice. S nimi také přijeli poručík James H. Simpson a výtvarník Richard Kern, kteří navštívili El Morro v září 1849. Nádherné španělské nápisy inspirovaly oba muže tak, že během dvou dní pořídili jejich kopie. Ten samý rok se zde zastavili emigranti na cestě do Kalifornie. Další skupina procházející kolem tu zanechala dokonce 26 jmen vytesaných do skal. Tato skupina se později bohužel proslavila hlavně tím, že okradla Indiány Zuni, kteří až do té doby vždy přátelsky vítali příchozí. Později se zde ještě mnohokrát zastavovaly výpravy vyslané železničními společnostmi a také vojenské kontingenty. Armádní výprava z roku 1857 tady dokonce testovala uplatnění velbloudů v pouštní oblasti jihozápadní USA. Teprve až postavení železnice přes kontinentální předěl v roce 1881 ukončilo význam trasy kolem El Morro. Tuto stezku nadále využívali pouze Navajo Indiáni a mormonští osadníci z blízkého okolí.

Dnes Vám již v El Morro nikdo nedovolí zanechat stopu po Vaší přítomnosti. Můžete kempovat v blízkém tábořišti, z kterého je překrásný výhled na strmou horu zvedající se ze dna údolí. Můžete si udělat výlet na celý den kolem skály a snažit se luštit staré nápisy. Nezapomeňte vylézt na vršek hory, kde můžete spatřit zbytky indiánského osídlení. Dávejte ale přitom pozor, kam šlapete. Mohou Vás tu překvapit živočichové, jako jsou např. tarantule.

2 214 x shlédnuto
About Milan Dvořák 287 Článků
Milan Dvořák je aktivní cestovatel již od mládí. A to už je setsakramentsky dávno 8-) Žil a pracoval v Jižní Koreji a USA. Aktivně procestoval především Asii, přidal k tomu něco z Ameriky a Afriky. Evropa se nepočítá. Rád fotí a filmuje. Zakladatel Poutníka.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..