Nestává se na evropském kontinentu často, aby bylo město navrženo na rýsovacím prkně architekta. Ale občas se to stane. Karel Vilém po takovém kousku toužil, a protože to byl bádenský markrabě, mohl to i v roce 1715 uskutečnit. K založení města se váže historka, že „životem znavený“ Karel si vyjel na lov, aby unikl všednosti svého života. Po úspěšném lovu si odpočinul (ruhe znamená odpočinek) a trochu při tom usnul. Ve spánku se mu zdálo o novém paláci zalitém slunci se zářivými paprsky rozebíhajícími se od zámku. Osvěžen spánkem křepce vyskočil, protože věděl, co má udělat. Netrvalo dlouho a svůj sen zhmotnil.
Když do města vjedete autem, po čase sice můžete narazit na ukazatele směřující vás k centru, ale po chvíli si uvědomíte, že to centrum jaksi stále nikde nejste schopni nalézt. V centru se nachází krásný zámek, od kterého se rozebíhají jednotlivé ulice. Již od onoho počátku 18. století to bylo město bez hradeb koncipované jako otevřený prostor pro myšlenky a přání nejen svého tvůrce. O sto let později pak městu vnesl výrazný klasicistní charakter architekt Friedrich Weinbrenner. Pokud vás sem osud zavane, užijte si nezávazné procházky po městě a dopřejte si posezení v některé z nespočetných pouličních kaváren nebo pivních zahrad. Karlsruhe, to je liberální prostor s řadou muzeí a veřejných parků. Nacházejí se zde také významné německé soudy a je to německé vědecké a technologické centrum. Bylo to právě toto město, kam v roce 1984 doputoval ze zahraničí vůbec první e-mail zaslaný do Německa.
Ve městě pochopitelně těžko narazíte na nějaký starý architektonický skvost. Za návštěvu jistě stojí zámek (v roce 2014 celý v opravě) a přilehlý park. V sousedství je campus Technologického Institutu (24 tisíc studentů), takže zde potkáte spoustu mladých, veselých, optimistických lidí. Jižním směrem od zámku se nachází zoologická zahrada. Přes její severní část přes celou šířku vede visutá lávka chodníku. Je odtamtud pěkný výhled, jistě stojí za procházku.
