Německý hrad Wartburg

 

wartburg_hradStřední a starší generace má název Wartburg celkem jednoznačně spojený s konkurenčním produktem jiného automobilového giganta – Trabantem. Pro mnohé pak může být překvapující zjištění, že Wartburg není jenom dvoutaktní vozidlo, ale také hrad nalézající se ve spolkové zemi Durynsko nad městem Eisenach (kde se proslulé automobily vyráběly). Zatímco hrad (jako první v Německu) dosáhl v roce 1999 na zápis do kulturního dědictví UNESCO, tak automobil skončil v propadlišti dějin již o osm let dříve (automobilka koupena Oplem).

wartburg_vezHrad byl založen Ludvíkem II. Skokanem v roce 1067. Následující necelé dvě století byl hrad ústřední rezidencí lankrabat z rodu Ludowingů. Během jejich panování je často zmiňován zejména Heřman I., velký podporovatel minesengrů, pěveckých superstar z 13.století, kdy byly ve značné oblibě lyrické rytířské songy. Hrad je spojen s velkolepým pěveckým soubojem dvou hvězd – Wolfganga von Eschenbach a Waltera von der Vogleweide. Tuto událost umístil do své opery Tannhäuser i Richard Wagner. Je ale dobré poznamenat, že není tak zcela jisté, jestli se něco takového opravdu událo.  Se dvorem Heřmana I. je spojena další významná osoba. Jako čtyřletá na hrad dorazila uherská princezna Alžběta zvaná Uherská nebo Duryňská (přes svého otce, uherského krále Ondřeje II byla sestřenicí českého krále Václava I.). V roce 1221se provdala za Ludvíka, syna Heřmana I. O dva roky později se setkala s františkánskými mnichy a jejich idea života v chudobě jí nadchla. Její manžel jí podporoval, a proto mohla výrazně pomáhat chudým, zejména v době záplav a moru, které postihly Duryňsko. V samotném Eisenachu pak nechala postavit špitál. Poté, co její muž zemřel na mor, připojila se k řádu sv. Františka, v Marburgu postavila další špitál a pomáhala ošetřovat nemocné. Ve věku 24 let zemřela, pravděpodobně na mor. Již v roce 1235 byla prohlášena za svatou. Její vrstevnicí byla i svatá Anežka Česká, která život zasvětila podobné činnosti, na kterou měla ale o hodně delší vyměřený čas. Její svatořečení patrně kvůli tomu trvalo o poznání déle.

wartburg_lutherV 15.století připadl hrad míšeňské linii Wettinů a skončila tím jeho reprezentativní funkce lankraběcí rezidence. Ani ne o sto let později se však Wartburg opět významně zapsal do historie. Na přelomu let 1521/22 zde deset měsíců strávil reformátor Martin Luther vydávajíce se za šlechtice Jörga pod ochranou saského kurfiřta Fridricha Moudrého. Dodnes je na hradě k vidění místnost, kde začal překládat do němčiny Nový zákon. Je ale zapotřebí dodat, že vybavení místnosti nepochází z Lutherových dob. Již od konce 16.století se místnost stala poutním místem reformátorových příznivců, kteří do dřevěného obložení ryli svá jména a data. Jak je vidět, tento zvyk je lidem vrozený. To, co se nyní nazývá vandalstvím, po několik stoletích plynule přejde na chráněnou historickou památku. Svým úctyhodným překladatelským dílem položil základy moderní němčině. S prací byl totiž hotov za 10 týdnů.

wartburg_zdiUdálosti německé reformace měly vliv o tři století na další historickou událost spojenou s hradem. Při výročí bitvy u Lipska se v říjnu 1817 udála slavnost organizovaná bubáckým spolkem, při které došlo k pálení knih symbolizujících německou nesvobodu (např. Napoleonův občanský zákoník). Tato událost společně s dalšími, které se udály na Wartburgu v roce 1848 jsou považovány za významné momenty, které nakonec vedly k německému sjednocení.

wartburg_nadvoriSamotný hrad byl průběžně renovován během své existence.  Nicméně ke konci 18. století nebyl v moc dobré kondici. Goethe navštívil hrad v roce 1777 a namaloval jeho ruiny. Pouze budovy Paláce byly v dobrém stavu. Již německý básník navrhoval zřízení muzea, které by mohlo posloužit vzrůstajícímu množství poutníků hledajících Lutherův odkaz. Nákladná rekonstrukce proběhla v první polovině 19.století. Bývalé Východní Německo učinilo hrad národním památníkem a důkladně ho opravilo do podoby v jaké se nacházel v 16.století v době Luthera. Od opětovného sjednocení Německa se restaurační práce přenesly spíše do interiérů, ačkoliv i v době mé návštěvy bylo na významné části vnější strany lešení.

wartburg_branaRománský palác je nejstarší a architektonicky nejzajímavější částí. Část Paláce stále obsahuje původní stavební prvky, jak byly postaveny v době vzniku v letech 1157 až 1170. Místnosti a výzdoba spojená s minesengry patří mezi nejzajímavější. Do hradu je možné se dostat jedinou branou, tak jak tomu bylo po mnoho století. Na západní straně za padacím mostem se nachází poloroubený Rytířský dům. Na hradě byly dvě věže. Jižní se dochovala, obsahovala v sobě i kobku, kde ještě čtvrt století po Lutherovi strávil rolník Fritz Erbe osm let až do své smrti za to, že se odmítl zříci své baptistické víry. Mezi další stavby patří Vogtei, kde se nachází již zmiňovaná Lutherova komnata. Zajímavé jsou i kryté verandy. Ve zbrojnici (Rüstkammer) se nacházela zajímavá sbírka zbraní, která byla ale po válce odvezena Rudou armádou a zpět se vrátilo jen pár kousků.

wartburg_klesteNenechte si ujít nádhernou venkovní procházku kolem hradu. Nejen, že jsou odsud zajímavé výhledy na samotnou stavbu, jsou zde ale i pěkné expozice vztahující se k řemeslným činnostem potřebným ke stavbě takovéhoto komplexu ve 12.století. Seznámit se můžete s využitím dřeva a kamene během stavby. Projdete si jednotlivé fáze stavebního procesu a seznámíte se třeba s tím, jak je možné zpětně datovat průběh stavby (ve zdech zůstávají zachovány původní části dřevěného lešení, které sloužilo během stavby), jak se přepravovala břemena na stavbě. Rozhodně si nenechte ujít repliku stavebního jeřábu, zvaného vlčí kleště. Potom snadno pochopíte, proč jsou na některých stavbách vidět kamenné kvádry, které v sobě mají díru. Kameny se zvedaly jednoduchým způsobem na principu páky a kladky. Do kvádru se na protilehlých stranách udělaly dva otvory, do kterých zapadly kleště. Ty byly zavěšeny na jeřábu a zvedány vzhůru. Vlastní vahou se svíraly a pevně tak držely kámen v sevření. Obvykle se kámen na místě natočil tak, že otvory vytesané nesměřovaly „ven z budovy“, ale lícovaly na hranu sousedního kvádru. Někdy ale z nějakého důvodu byly kameny natočené otvory ven a dnes můžete vidět celou kamennou část budovy s kvádry, které v sobě mají díry.

3 806 x shlédnuto
Milan Dvořák
About Milan Dvořák 275 Článků
Milan Dvořák je aktivní cestovatel již od mládí. A to už je setsakramentsky dávno 8-) Žil a pracoval v Jižní Koreji a USA. Aktivně procestoval především Asii, přidal k tomu něco z Ameriky a Afriky. Evropa se nepočítá. Rád fotí a filmuje. Zakladatel Poutníka.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..