Cisterciácký klášter Abbaye de Sénanque v Provence

V Provence můžete navštívit tři cisterciácké kláštery. Nejznámější s nich je klášter Abbaye de Sénanque nalézající se pár kilometrů od krásného městečka Gordes. To si jen málokdo nechá při návštěvě této části Provence ujít, proto lze jen doporučit spojit jí i s prohlídkou kláštera.
Počátky kláštera se váží k polovině 12. století, kdy sem dorazili mniši z opatství Mazan v Ardéche a zahájili stavbu v údolí Sénancole na pozemcích majitelů Gordes. Patrně ale nedokonale provedli obhlídku okolí, protože zanedbali zajištění dobrého zdroje vody. To nakonec vedlo k názvu nového kláštera, který vznikl z latinského „sine aqua“ – bez vody. Úplně bez vody místo není, pouze místní řeka dávala málo vody. V roce 1150, dva roky po zahájení stavby, zde byl jmenován první opat. Stavba neprobíhala závratnou rychlostí a udává se, že trvalo celé století, než byl celý komplex dokončen. Je třeba si ale uvědomit, že ke klášteru se počítalo hodně polností, zemědělských usedlostí, hospodářských stavení a mlýny. S narůstajícím majetkem přicházelo i bohatství, proto lze 13. a 14. století považovat za období největší prosperity kláštera. S bohatstvím přišel i lehce uvolněný život obyvatel kláštera, ale to dobře známe i ze zemí koruny české. Náboženské války ale do života Sénanque zasáhly později, až v 16. století, kdy byl klášter hodně poškozen. A s příchodem francouzské revoluce dostal celý komplex další ránu, když byly budovy prodány státu a význam tomu příslušně klesl. Alespoň ale nebyly budovy zbourány, jak se stalo mnoha jiným podobným stavbám.
Novodobá historie kláštera se začíná psát s příchodem nových mnichů v roce 1857. Dostavuje se nová část a usazuje se zde sedm desítek mnichů. Jejich život ale ani nadále nebyl jednoduchý. Mniši byli vyhnáni, aby se sem opět vrátili. Naposledy se tak stalo v roce 1988, kde se sem opět několik mnichů vrátilo díky smlouvě s opatem z Lerins. Dnes zde žije necelá desítka mnichů, které pomáhá udržovat klášter při životě i prodej lokálních výrobků z levandule, medu a samozřejmě svůj finanční díl má i vybrané vstupné.
Klášter je dnes částečně přístupný a to pouze s průvodcem. Výklad je poskytován jen ve francouzštině, ale můžete si vzít tištěný anglický text. Prohlídky se konají několikrát denně v závislosti na ročním období. Zatímco v zimě je to jen dvakrát denně, v létě je organizováno až deset prohlídek. Dospělí zaplatí za vstupné 7€, studenti 5€ a děti (6-18 let) 3€. Existuje také rodinné vstupné 20€. Klášter je nepřístupný v neděli a o křesťanských svátcích. Neměli byste zapomínat, že se nacházíte na církevní půdě a měli byste se podle toho chovat a i se obléknout (ženy nemají mít obnažená rameny a ani kráťasy nejsou tolerovány). Klášter je známý svou románskou architekturou a během prohlídky můžete spatřit kostel, křížovou chodbu, dormitář, kapitulu a ohřívárnu. Pokud se chcete vyhnout davům turistů, naplánujte si svoji návštěvu na jiné než letní měsíce. Jediné, o co se tím ochudíte budou nádherné fialově rozkvetlé levandulové pole v okolí kláštera.