Piran, nejhezčí slovinský přístav

 

Nejhezčí, nejhezčí, ale jak se pozná, že je nějaké přístavní městečko nejhezčí? Jistě, ve většině případů lze říci, že jsou to jen pouhé marketingové bláboly. Co není nejhezčí, tam turisti nechtějí přijet. Francouzi dokonce ustavili klasifikaci krásy svých vesniček. Čím více kytiček na ceduli se jménem obce na kraji silnice, tím větší malebnost. Je pravda, že obvykle to funguje. Ale ta prohlášení, že něco je nejhezčí …

Piranský přístav

Ale v případě nejkrásnějšího slovinského přímořského městečka je to něco jiného. To pobřeží je tak krátké, že se na něj moc vesniček nevejde. Asi se najdou i tací, kteří upřednostní jiná slovinská městečka jako Lucija nebo Izola, ale věřím, že s většinou bych se na nekorunované královně moře v podobě Piranu shodl.

Pohled na Piran se zbytkem hradeb

Při příjezdu to budete mít trochu složitější, protože do centra obce se autem opravdu nedostanete. Jako turisté. A je to myslím dobře. Centrum se tak stává velikou pěší zónou a určitě to oceníte. Co asi oceníte méně je cena parkovacího domu Fornace, do kterého zajede z ulice Dantejeva (1,7 €/h, max za den je 17 €). Garage Arze jsou levnější. Výhoda Fornace je v tom, že nedaleko staví autobus, který vás zadarmo odveze do centra městečka. Ale dejte si nejméně jednu cestu pěšky, není to zase tak daleko, pěkně se projdete a uvidíte mnoho malebných piranských panoramat.

Piranské náměstí 1. máje, kam si ke kašnám místní chodili pro vodu

Historie Piranu nám napoví, co v obci můžeme očekávat. Město už je spojováno s říší římskou, ale spíše s její byzantskou částí. V 8.století celou Istrii dobyli Frankové a s jistými přestávkami pak Piran byl hlavně pod benátským vlivem. A po jejich pádu se dostalo do vlivu Rakouska (s krátkou přestávkou vyplněnou Francouzi za Napoleona). Takže je to úplně jasné. Očekávejte italské městečko benátského stylu, které se stalo slovinským Českým Krumlovem.

Hlavní piranské náměstí se sochou místního rodáka Guiseppa Tartiniho, barokního skladatele a houslisty

Když už je město staré více jak tisíc let, bylo by divné, aby se tu nenarodila alespoň jedna významná osobnost. Piran tuto tezi splňuje. Na fantastickém, velikém hlavním náměstí je veliká socha houslisty a skladatele Guiseppa Tartiniho držícího v ruce smyčec. A náměstí pochopitelně nese jeho jméno – Tartinijev trg. Kromě sochy barokního houslisty je náměstí obkrouženo významnými stavbami jako je kostel svatého Petra, radnice, pochopitelně houslistův rodný dům a pak je to nejslavnější dům Piranu – benátsko-gotická Benečanska s červenou fasádou. Dům si můžete celkem podrobně prohlédnout i zevnitř, pokud se v něm ale ubytujete. Ano, dnes je to hotel.

V Piranu určitě odbočte i do menších uliček

Piran má řadu dalších zajímavých církevních staveb jako je kostel svatého Františka či kostel svatého Jiří, který tvoří městskou dominantu a jeho zvonice se nápadně podobá benátské věži kostela San Marco. Město bývalo opevněné a z dvou kilometrů hradeb se dochovala asi desetina. Jsou přístupné a je odtud pěkný výhled. Podél pobřeží od městského přístavu severozápadním směrem vede promedána s restauracemi a cukrárnami, která vás dovede na samotnou špičku poloostrova – mys Madona. Zde naleznete opevnění, maják a další kostel a sochu méně slavné mořské panny.

Mys Madona s opevněním, kostelem a majákem

Čekal jsem, že bude Piran pěkný, ale celkem mě zaskočilo, že turisticky atraktivní část je poměrně veliká. Zajděte si zejména do menších uliček, které nejsou úplně výstavní, o to ale více autentické. A vydejte se i do svahů, ze kterých se vám otevře krásný výhled na Piran. Městečko můžete snadno navštívit při cestě z ChorvatskaIstrije. Za návštěvu pochopitelně stojí i nedaleké jeskyně a to jak známá Postojna, tak i bližší Škocjanská jeskyně (méně exponovaná než Postojna) nebo hrad Predjama. Dovedu si dobře představit, že bych se zde jednou chtěl ubytovat, abych měl na prohlídku více času. Zejména mimo letní měsíce to musí být kouzelné.

43 x shlédnuto
Milan Dvořák
About Milan Dvořák 281 Článků
Milan Dvořák je aktivní cestovatel již od mládí. A to už je setsakramentsky dávno 8-) Žil a pracoval v Jižní Koreji a USA. Aktivně procestoval především Asii, přidal k tomu něco z Ameriky a Afriky. Evropa se nepočítá. Rád fotí a filmuje. Zakladatel Poutníka.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..