Na začátku 19. století byla oblast východně od Bělehradu při Dunaji známá jako Banát pohraničním územím Rakouské říše. Postupně se sem vystěhovalo několik desítek českých rodin, které začaly zakládat vesnice. Šest z nich přežilo do dnešní doby. Neuvěřitelně se v nich zakonzervovala čeština 19. století a lidové tradice. Češi se dokázali udržet jako samostatná enkláva a výrazně se odlišují od okolních rumunských osad. V poslední době ale dochází k mohutnému odlivu mladých banátských Čechů zpět do rodné vlasti, takže hrozí, že po dvou stoletích vesnice nakonec zaniknou.
