Dinan

 

Dinan patří mezi nejpřitažlivější místa v Bretani, která lze navštívit. Název pochází patrně ze sloučení keltských slov „Dunos“ a „Ahna“ znamenající pojmenování vrchu po bohyni Ahna, mající ve své agendě život a smrt. Město se netradičně nerozkládá v údolí kolem řeky Rance, ale zabírá úbočí a vrcholky kopců nad řekou. Přes řeku vede kamenný most, z kterého pokračuje do prudkého kopce Rue Jerzual, která vás dovede skrz bránu až do samotného centra města vysoko nad řekou. Ulice je lemována obchody z 15/16.století, kde dnes sídlí lidé žijící z turistického průmyslu – tkalci, sklo foukači, sochaři, ale pochopitelně i obchodníci s turistickými cetkami. Středověké město má spoustu nádherných budov a zachovalou velkou část městských hradeb. Největšími turistickými atrakcemi jsou Jakobínské divadlo, kostel sv. Malo postavený ve slohu plaménkové gotiky (pozdní fáze gotiky v 15.století), románská bazilika sv. Saviour (zvláštní nesymetrická stavba; pravá strana je románská, levá strana, kněžiště a transept jsou v plaménkové gotice), zajímavá věž s velkými hodinami z přelomu 15/16. století věnovanými vévodkyní Annou. Zdá se až neuvěřitelné, jaký krásný skanzen se zde uchoval. K pochopení tohoto jevu je dobré seznámit se alespoň letmo s dějinami města.

V 9.století se na úbočí kopce na břehu řeky Rance usadili mniši. Nominoë, první „bretaňský král“, jim věnoval půdu a výsady na oplátku za slib založení kláštera, ve kterém budou uloženy svaté ostatky. Členové řádu neváhali a vydali se na ostrov Sercq, kde zcizili ostatky sv. Magloire, biskupa z města Dol. A tím došlo k osídlení prostoru dnes známého jako Léhon, který se postupně stal předměstím Dinanu. V 11.století se benediktýnský převor usadil v místech, kde cesta ze západu na východ přetínala severojižní tok řeky. V roce 1065 vojsko Viléma Dobyvatele podpálilo obranou dřevěnou hradbu, jak je vyobrazeno na tapisérii z Bayeux (zobrazuje události vedoucí k normanské invazi do Anglie o rok později). O století později arabský zeměpisec Idrisi uvádí, že Dinan je významné obchodní město obklopené kamennými zdmi. V roce 1283 se Dinan stává vévodským městem a začíná budovat hradby předznamenávající vojenskou důležitost místa. Vylepšování ochranného valu pokračuje až do 16.století, kdy opevnění dosahuje délku 2650 metrů. Hradby prokázaly svůj význam zejména během Války o nástupnictví, kdy město vytrvale odolávalo anglickému obléhání. Jan V. Bretaňský, vítěz této války, pokračoval ve výstavbě města. Za jeho vlády pokračovala městská expanze, obchodníci a řemeslníci bohatli a stavěli si poloroubené domy s verandami, které jsou k vidění ve městě dodnes. Na konci 15.století byl vévoda Francois II poražen francouzskými vojsky, které okupovaly Dinan. Svatba mezi Annou Bretaňskou a Charlesem VIII, následně s Ludvíkem XII. vedla k postupnému splynutí Bretaně s Francií. Dcera Anny Bretaňské, Claude, se provdala za Francoise I a po její smrti se vévodství stalo součástí královských statků, jak bylo stvrzeno Spojeneckým aktem z roku 1532.

Na konci 16.století měly francouzské náboženské války vliv na osud města. Vévoda z Mercoeur, guvernér města a hlava Svaté katolické ligy se musel podrobit Jindřichu IV., novému králi. Pod záštitou jeho vojsk už dále nebylo zapotřebí ochrany hradeb, které tak pozvolna přestaly sloužit svému účelu. V následujících dvou stoletích se Dinan rozvíjel jako řada obdobně velikých sídel. Bylo vidět vzrůstající pozornost k veřejnému zdraví, vnikají nové soukromé luxusní domy podél hlavních ulic společně s řadou klášterů. Jeden z nich, benediktýnský, se později stává školou, kterou navštěvují osobnosti jako Chateaubriand, Broussais, Pavie nebo Roger Vercel. Nehledě na počátek relativního ekonomického úpadku města spojeného s průmyslovou revolucí, 19.století zaznamenalo výstavbu viaduktu, který dodnes tvoří výraznou dominantu horizontu města (ze správného úhlu ohledu). V roce 1879 se otevírá železniční stanice mimo sevřené centrum a to umožňuje příliv anglických návštěvníků, kteří se usazují ve městě. Již na konci 19.století si místní uvědomují hodnotu zachovalého opevnění a vyhlašují ho v roce 1886 historickou památkou. I díky tomuto prvnímu kroku se město stalo zajímavým cílem více jak půl milionu návštěvníků každým rokem.

68 x shlédnuto
Milan Dvořák
About Milan Dvořák 240 Článků
Milan Dvořák je aktivní cestovatel již od mládí. A to už je setsakramentsky dávno 8-) Žil a pracoval v Jižní Koreji a USA. Aktivně procestoval především Asii, přidal k tomu něco z Ameriky a Afriky. Evropa se nepočítá. Rád fotí a filmuje. Zakladatel Poutníka.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.