Modroprsťáci, aneb jak obyvatelé holandského města Zwolle ke své přezdívce přišli

Zwolle je největší město v provincii Overijssel. Můžete očekávat město mající přes sto tisíc obyvatel, nacházející se přes sto kilometrů SV od Amsterodamu. Okolí města je významná zemědělská oblast s rozsáhlými poli, jezery a lesy. Samotné Zwole se právem řadí mezi moderní města s množstvím pěkných budov. Ke správnému městu nesmí chybět řeka. Ijssel protéká městem a jedno rameno v centru města tvoří nádherný hvězdicovitý gracht o průměru kolem kilometr. Největšího rozkvětu dosáhlo město v 15.století, o sto let později dochází k úpadku. Teprve příchod železnice na konci 19.století město opět pozvedlo.

V centru se nachází chrám Grote Kerk, jehož výstavba započala v polovině 15.století a dodnes zůstává nejznámější městskou stavbou. Uvnitř se nalézá bohatě vyřezávaná kazatelna a varhany se 4000 píšťalami. Západně od Grote Kerk je ulice Ossemarkt, kde se nalézá chrám Onze Lieve Vrouwekerk (Chrám Naší Paní) s 19 metrovou věží nazývanou místními Peperbus (Pepřová krabička). Nedaleko ruin městských hradeb se pak vypíná Saská brána z roku 1406, která v minulosti tvořila místo, kudy se dalo do města vejít. Brána je tvořena pěti věžemi, z kterých je nádherný výhled na okolí. Za zmínku stojí i další zajímavé stavby jako je radnice (jak jinak – z 15.století, z toho je patrné, že tehdá bylo opravdu dobře) či overijsselské provinciální muzeum, které má místnosti vybavené v rozličných architektonických stylech.

Jednu pikantérii ale přeci jen na toto město můžeme vytáhnout. Obyvatelům města se říká Blauwvingers, což bychom snad mohli přeložit jako „Modroprsťáci“. Jak k tomuto zvláštnímu pojmenování místní ctihodní občané přišli? Historka se váže k události, která se prý stala ve středověku. Bylo nebylo, radní Zwolle se ocitli ve velmi špatné finanční situaci. Z dnešního pohledu nic zvláštního. Nicméně doba byla jiná a tak se radní snažili s neblahou situací vypořádat. Nakonec se usnesli, že jim nezbývá nic jiného, než prodat svojí proslulou zvonkohru. Nabídli jí sousednímu městu Kampen, které se na ní dlouhá léta třásla. Aby si alespoň trochu spravili chuť z této potupy, že musí předat svojí chloubu svému rivalovi, řekli si o pořádnou sumu peněz. Obyvatelé Kampenu byli na tom s financemi ale o mnoho lépe, tak nakonec souhlasili. A tak se zvonkohra přestěhovala do sousedního města. Záhy na to se ale zjistilo, že zvonkohra je vážně poškozena. Občané Kampenu se radili, co dál. Nakonec zvítězila jejich čestnost a rozhodli se, že požadované peníze zaplatí. Ale aby se těm proradným obyvatelům Zwolle pomstili, celou sumu jim předali v měďácích nejnižší hodnoty. A obyvatelé Zwolle počítali a počítali a počítali, než celou sumu přepočítali. Až jim z toho zmodrali prsty. Z našeho pohledu je to historka k neuvěření. A nejen proto, že bych spíše čekal prsty zelené (jak se obvykle barví oxidační produkty mědi). Zlí jazykové ale tvrdí, že ve skutečnosti to bylo jinak. Občané Zwolle zradili svého duchovního, utrechtského biskupa, jemuž přísahali zdviženými prsty k přísaze, ve prospěch jeho nepřítele vévody z Gueldersu. A od tohoto hanebného činu byli posměšně nazýváni „modroprsťáky“. Ve středověku nikdo z místních nebyl na přezdívku hrdý. Dnes je z toho naopak dobrý turistický trhák. V létě se koná festival a nejen tam se pečou modroprsťácké sušenky.

A vy si je můžete upéci také. Na upečení těchto sušenek budete potřebovat: