Cisterna basilica

 

cisterna basilikaStarověká válečná strategie spočívala v obléhání nepřítele. Toto si pochoptelně uvědomovali i byzantinští císařové a proto se rozhodli uvnitř Konstantinopole zbudovat řadu vodních nádrží. V Istanbulu můžete najít na 70 podzemních zásobáren vody. Cisterna basilika či Yerebatan Sarayi je největší z nich.
Je zhruba tak stará jako Haghia Sophia, Císař Justinián ji nechal zbudovat v období mezi lety 527 až 565. Tento podzemní „potopený palác“ je 141 metrů dlouhý a 73 metrů široký. Strop je podepírán lesem 336 sloupců (12 řad po 28 sloupech) s korintskými hlavicemi. Každý z nich je 8 metrů vysoký. Většina z nich jich byla přemístěna ze starších, pohanských chrámů. Cihlové stěny jsou 4.8 m tlusté, cihlová podlaha je nepropustná. Rezervoár má kapacitu 80.000 kubických metrů, voda byla přiváděna z Bělehradského lesa ze vzdálenosti 19 kilometrů pomocí akvaduktu. Při jeho stavbě prý zahynulo přes 7000 otroků.
Cisterna poskytovala vodu pro byzantinské paláce a přilehlou oblast. S pádem východořímské říše její původní význam ztratil smysl, protože pravděpodobnost obléhání nového centra osmanské říše byla zanedbatelná. Nádrž byla poté užívána místními obyvateli, někteří zde dokonce rybařili. Po „znovuobjevení“ byla cisterna využívána jako zdroj vody pro zahrady paláce Topkapi.

cisterna basilikaV roce 1987 byla cisterna zrenovována, odstraněno bylo kolem 200 tun bahna. Při této práci byly v severozápadním rohu objeveny dva sloupy, jejichž mramorové patky stojí na velikých hlavách Medůzy. Badatelé se domnívají, že sem byly dopraveny jako vhodné podstavce. Pro jejich umístění můžeme ale také najít i jiné vysvětlení.
V řecké mytologii představuje Medůza, jedna z Gorgon, ženské monstrum podzemí. Dokázaly člověka proměnit v kámen a proto byly využívány k ochraně budov. Dle mytologie byla nakonec sama přemožena Perseem po pohlédnutí do zrcadla. V tomto období se věřilo, že sochy Medůz umístěné na bok či vzhůru nohama mohou ochránit budovu od poškození. A v takovýchto polohách je můžete spatřit i v Cisterně basilice.

Kdo je zmožen horkem při návštěvách istanbulských mešit, Haghii Sophii či paláce Topkapi, měl by zamířit své kroky na kraj náměstí Sultanahmed a osvěžit se v příjemném chladu podzemního paláce. Mezi sloupy je nad vodní hladinou zbudováno molo, které vede návštěvníky do hlubit cisterny. Prostor je decentně osvětlen, některé řady sloupů jsou střídavě nasvicovány barevnými světly. Pod klenbou se nese zvuk vážné hudby. Ve městě na Bosporu byste těžko hledali lepší místo, které Vás dokáže unést mimo rušnou realitu velkoměsta.

1 828 x shlédnuto
Milan Dvořák
About Milan Dvořák 282 Článků
Milan Dvořák je aktivní cestovatel již od mládí. A to už je setsakramentsky dávno 8-) Žil a pracoval v Jižní Koreji a USA. Aktivně procestoval především Asii, přidal k tomu něco z Ameriky a Afriky. Evropa se nepočítá. Rád fotí a filmuje. Zakladatel Poutníka.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..